Fronty

Na dnešní den jsme si vzali ze školy volno. Nevyužili jsme ho pro flákání, neboli pro práci z pláže, ale pro vyřízení úředních formalit k nadcházejícímu opuštění Dánského království. S přípravou na Statsforvaltningen Hovedstaden (to je úřad, kde se cizinci přihlašují a odhlašují) jsme začali už v pondělí, kdy jsme se na přehledných, dánsky psaných stránkách dozvěděli, že mají letní otevírací dobu, tj. pracují až po obědě. Také jsem vyplnila formulář žádosti o ukončení residence permit, který na stránkách nestáhnete a ani v jejich kanceláři si volně nevezmete. Musíte vystát pořadníkovou frontu, požádat o formulář, pak ho vyplnit a znovu si počkat ve frontě. My jsme ale byli chytří a řekli jsme si o něj už při přihlašování, takže fronta nás čekala jen jednou. A že stála za to! Bohužel na nás vyšla buňka se dvěma úřednicemi, kde se jedna z nich zaučovala, a ani jedna se netvářila na můj formulář hezky. Nejdříve nechápali, proč ho podávám, pak mě nemohli najít v systému a ptaly se mě, kde jsem povolení dostala. Vzhledem k tomu, že na tomhle ostrově je jeden úřad v Kodani a druhý daleko na jihu, jsem nejdříve otázku nepochopila. Stejně tak ony nechápaly, že jsem povolení dostala od nich. Ale co mě nejvíce zarazilo bylo, že na části úřadu, která se zabývá výhradně imigrací, mi chtěly dát národnost československou, protože v systému nemohly najít českou! Nakonec nám ale jakési potvrzení dali a úřad jsme zdárně opustili. To ale nebylo vše, bylo potřeba vyrazit ještě do druhého.

Každý, včetně cizinců, je také registrovaný v místě bydliště, v tzv. komuně. V budově Gentofte Kommune jsme si vzali další pořadové číslo. Zde vyřízení nebylo tak zmatené, ale pro změnu byl odhlašovací formulář jen v dánštině. Paní mi pomohla s jeho vyplněním a vzala si mou zdravotní kartičku. Místo ní mi s platností do konce pobytu vytiskla oficiální papír, aby mě v případě nutnosti na dánské náklady ošetřili.

Po takto vydařené práci jsme si zašli do pekárny, kde nás čekalo překvapení v podobě stejných pořadových čísel jako na úřadech. Tož jsme si jedno vzali, počkali až přijdeme na řadu a pomocí posunků a navigace typu „ten druhý zleva na prostřední poličce“ jsme se dočkali kýžených zákusků, čaje a kapučína za cenu oběda v české restauraci pro dva. Na druhou stranu, jestli Dánové něco umí (a nepočítáme mezi to pomalou práci a schopnost zdanit i denní světlo), tak je to pekařina. Zřejmě když se v patnácti rozhodovali, co dál dělat…

Denní chléb (tedy smørrebrød)

Byli jsme podruhé na poště, protože: Základní pánské ostříhání zde stojí 250 DKK. Kamarád mého ruského kamaráda Alexeje prý platil 600 DKK za holiče, takže Alexej s ostříháním čeká až se vrátí na Vánoce do Moskvy. Já jsem to vyřešil tak, že jsem si koupil na Amazonu zastřihovač Wahl Clip N Rinse za lidových 453 korun (českých). Včetně spousty nástavců, nůžek a pouzdra. Navíc má akumulátor, takže se nezabiju, pokud by mi upadl ve sprše. Akorát teda má britskou zástrčku, ale ve škole mi do druhého dne sehnali adaptér na dánskou zástrčku (která je jiná než česká, ale liší se jen zemnicím kolíkem, takže neuzemněný strojek to neovlivní). Děkuji projektu Weltemp za financování tohoto adaptéru. Michale, prosím, nebonzuj to.

V laborce se daří celkem udržovat pořádek a organizaci. Navíc jsem našel (či spíše ukradl) další magnetickou míchačku s ohřevem a jednu bez ohřevu. Tu bez ohřevu jsem umyl a nechám si ji. Tu s ohřevem jsem přihodil k druhé, úplně stejné, a vyměnil za jednu fungl novou míchačku IKA, která je mnohem kvalitnější než ten příšerný Schott. Mám novou celu, novou elektrodu a potenciostat vypadá, že funguje. K tomu má software o moc moc moc lepší než ten, kterým se ovládá potenciostat Heka. Navíc za ten paskvil k Hece se platí, zatímco Metek má software zadarmo. Teda aspoň jsem nejnovější verzi stáhl ze stránek Princeton Applied Research jen tak bez přihlašování. Příští týden bych mohl dostat zbytek drobného materiálu a dovařit ten zbytek katalyzátorů. V ideálním případě bude trvat syntéza a charakterizace 10 katalyzátorů týden, tedy 5 pracovních dnů. Optimalizoval (= seškrtal) jsem testovací program a díky nové cele budeme schopni testovat pět katalyzátorů za den místo jednoho za dva dny. Nechápu, proč se s tím v minulosti tak patlali. Prostě mañana.

Adélka si byla pro CPR, to je dánské registrační číslo, bez kterého si v Dánsku člověk ani neuprdne. Já jsem se rozhodl neprdět, dokud nedostanu povolení řídit zde vůz z cizí registrační značkou. Ano, v Dánsku musíte mít povolení řídit cizí auto, jak jsem už psal v příspěvku „Kolečka se hýbají“. Já jsem pro jistotu zavolal na SKAT, tedy dánský berňák, aby moji žádost urychlili. Probíhalo to takto: Zavolal jsem na jediné číslo, které mají na stránkách. Nejprve mluvil automat. Asi po minutě se ozvalo „If you want information in english, please press 9“. Zmáčkl jsem devítku a ze sluchátka se ozvalo cosi v dánštině. Fajn, hlavně, že to funguje. Pak se ozvala tenkým hláskem nějaká slečna. Vysvětlil jsem jí svůj problém a ona řekla, že mě přepojí do kanceláře registru motorových vozidel. Pak hrála asi minutu hudba, a poté se ozvala slečna. Vysvětlil jsem ji tedy svůj problém a ona mi řekla, že je spojovatelka a že mě přepojí na registr motorových vozidel. Měl jsem pocit déjà vu, takže jsem si opět poslechl hudbu a po minutě jsem opět mluvil nejspíš s tou samou spojovatelkou. Nebudu to prodlužovat, po čtvrtém přepojení zpět na spojovatelku jsem zavěsil a s pocitem, že v matrixu je chyba, jsem se vydal hledat e-mail na stránky SKAT. Našel jsem formulář pro dotazy. V dánštině. Anglická verze neexistuje. To ale nevadí, google translator a dánští kamarádi mi pomohli. Nakonec jsem kliknul na možnost, která byla nejbližší mému problému. Ukázalo se, že pro dotaz musím vyplnit komplexní formulář, kde jedním z povinných polí je CPR. Tedy dánské registrační číslo. Jenže kdybych měl CPR, musel bych mít povolení řídit cizí vozidlo. Vypadá to, že bez CPR nemůžu kontaktovat SKAT. A pokud bych měl CPR, tak bez povolení ze SKAT nemůžu řídit auto s cizí značkou. Jinak bych riskoval pořádnou pokutu. Kontrolní otázka: Který román Josepha Hellera vám tato situace připomíná? Jinak si myslím, že berňák (SKAT je berňák) je peklo v každé zemi. Rozhodně není bordel jen v ČR. Tady je v některých věcech bordel mnohem větší. Akorát ulice jsou o trochu víc uklizené, ale jak se říká: „Na vrch huj, vespod fuj.“

Jinak v sobotu jedeme do Malmö. Od nás je to hodina cesty vlakem s jedním přestupem na Kodaňském Hlavním nádraží. Pojedeme přes most Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem a měří 7845 metrů. Nakonec jsme se rozhodli jet vlakem. Je to maximálně o pár minut delší než autem a také levnější, pokud bychom jeli jen ve dvou. To znamená, že další příspěvek na blogu bude asi až v pondělí. V Malmö zůstáváme přes noc.

P. S.: Jste vítáni kontaktovat naši krásnou a inteligentní telefonistku Adélu na Skype. Občas ho máme večer zapnutý.