Nové koště

V Dánsku je pěkná zima, ale asi se to s Českem nedá srovnat. Rozhodně tady není taková sněhová kalamita. Dánové totiž silnice nesypou ani nesolí, akorát je občas prohrábnou pluhem.

Já ve škole dokončuji nějaká měření, kterými bohužel rozcupuji místní teorie založené na wishful thinking.

Dnes jsem přišel o magnetickou míchačku, kterou jsem si poctivě ukradl. Tak poctivě, že jsem zanechal i lístek s kontaktem a textem „pokud vám něco chybí, zeptejte se Jakuba“ (v angličtině). No a za měsíc už si toho někdo všiml. Míchačku měli trošku problém poznat, protože jsem ji umyl, takže dostala svou původní bílou barvu. Věřím ale tomu, že za pár dnů či týdnů se vrátí opět do laboratorně-prachové šedé.

Měřil jsem na přístroji SediGraph 5100, což je rentgenový analyzátor velikostí částic, ročník výroby 1991. Ovládá ho počítač 486 na 33 MHz se systémem MS-DOS. Ta nostalgie! Data se zpracovávají tak, že si vytisknete křivky a naskenujete. Když potřebujete s údaji dále pracovat, musíte použít OCR nebo je růčo přepsat. Vítejte v 21. století!

Přístroj je totálně zasviněný a měření si v přesnosti nezadá s křišťálovou koulí. Akorát teda že tu kouli musíte před věštěním vypucovat, což bohužel tento přístroj ještě nezažil. Přitom jsem objevil i obsáhlý manuál s podrobným plánem údržby. Například prachový filtr se má čistit každých 30 dnů. Podle odhadů mého ruského kolegy se na posledních 230 pravidelných čištění nejspíš zapomnělo.

Já se to chystám změnit. Ne, že bych chtěl dělat DTU mechanika a uklízečku v jednom, ale rád bych sestavil kalendář pravidelné údržby všech zařízení v laborce, která to mají předepsané výrobcem. Třeba pomocí Google Calendar. A kalibraci a údržbu by měl provádět technik (laborant), který na to v současnosti samozřejmě sere. Ano, sere, „kašle“ je příliš slabé slovo. Myslím, že mě někteří lidé budou milovat a ještě dlouho se bude můj odjezd slavit. Na druhou stranu, pokud by se nějaké změny podařily, tak mě možná budou nenávidět, ale ještě dlouho z takových věcí budou žít. Kromě toho se do takového kalendáře dají zadat data expirace chemikálií, takže se pak nestane to, že člověk po půl hodině hledání konečně najde ten správný „štof“, ale s expirací v minulém století. Je to s podivem, ale i některé chemikálie se kazí.

Své kamarády zaměstnané v chemickém průmyslu prosím, aby se podělili o tipy v oboru „trvale udržitelný pořádek v laborce“ v diskusi pod článkem. Můžeme trochu porovnat akademický svět s tím „komerčním“ i z tohoto hlediska. Jen prosím chytrá řešení, nechci naplnit rčení „dej blbci funkci a vymyslí lejstro“.