Zpět

Jsme doma. Cesta za daného počasí probíhala celkem zdárně, trajekt byl cestou do Rostocku poloprázdný. Německá policie ale zastavila každé druhé auto, které z něho odjíždělo. Nás nechali projet.

Trajekt Kronprins Frederik a zasněžený Gedser.

Pro geeky několik informací o trajektu.

V McDonalds jsme vyhráli kapučíno zdarma. Stejně jsme si ho chtěli dát, takže ušetřená dvě eura potěší. Ačkoli samozřejmě víme, že zdarma není vůbec nic.

Zasněžená německá bétéeska u benzínky.

Dále jsem například zjistil, že skoro celé Německo se dá projet na jednu nádrž, natankovanou těsně před vjezdem na trajekt. Tedy skoro. Osm kilometrů před ČS Petrovice nám došel benzín. Do pěti minut u nás však byli němečtí policisté a nakonec souhlasili, že mě vezmou na benzínku, kde jsem si koupil kanystr a 10 litrů PHM. Německým policistům z Pirny jsem poděkoval balíčkem dánských sladkostí, které jim snad ukrátily nedělní večerní službu.

Přechod hranic jsme bezpečně poznali i přes zasněžené dopravní značky. Po výjezdu z tunelu se perfektně upravená a suchá dálnice změnila na bílé kluziště, kde jet víc než 60 km.h^-1 bylo něco mezi odvahou a šílenstvím. V Petrovicích jsem měl co dělat, abych zabrzdil v odbočovacím pruhu na benzínku. Dalších pět minut jsem v něm čekal, až se vymanévruje kamion, který odbočovací pruh blokoval a evidentně na kluzké vozovce svůj vůz nezvládal. Blbec a ještě Slovák! Nechápu, kam jel. Vypadalo to, že snad chce vycouvat ten mírný kopeček zpět na dálnici. Netuším. Prostě se tam pět minut o cosi pokoušel, a když už jsem mu společně s dalším řidičem, co byl přede mnou, šli začít promlouvat do duše, tak vymyslel, že my vjedeme na jeho parkovací místo, on kousek zacouvá a my vyjedeme na benzínku. Nakonec to šlo, ale celou tu dobu jsem čekal, kdy to do mě ze zadu někdo napálí.

Na benzínce jsme si dali jen benzín. Adélka celou dobu, co jsem tankoval do nádrže a znovu do kanystru a ještě jsem byl na záchodě, stála frontu o třech lidech, z nichž první zákazník byl obsloužen slečnou s kyselým ksichtem již v době, kdy jsme z benzínky odjížděli. Zpět v Česku! Zbytek cesty domů jsme šnečím tempem jeli po zasněžených a vymlácených cestách. Ale už jsme doma, a to je hlavní.

Všem svým kamarádům, čtenářům tohoto blogu a vůbec všem lidem alespoň mírně dobré vůle přejeme pěkné svátky, případně příjemné zimní prázdniny, bohatého Ježíška a šťastné vykročení do nového roku 2011. S blogováním budeme pokračovat až se vrátíme do Dánska, někdy kolem 10. ledna.

Adéla a Kuba