pondělí 25. dubna 2011

Kodaňská zoo

Už jsme byli v Dánském akváriu podívat se na rybičky, u zvířátek jsme ovšem zůstali i v neděli. Vyrazili jsme do Kodaňské zoo. Počasí bylo opět letní, dle oblečení kraťasovo-sukňové. A také opalovačně-krémově, pro jistotu.

Kodaňská zoo je malá a je umístěná za centrem, ale stále v poměrně husté zástavbě. Nemá se tak vlastně kam rozšiřovat, takže malá asi zůstane ještě dlouho. Velkým problémem jsou pro zoo parkovací místa, těch má na vlastním parkovišti asi 50, což je směšné číslo. Parkuje se tak v okolních ulicích, kde o víkendu neplatí zákazy zastavení a v neděli se dokonce parkuje zadarmo. My jsme museli jet asi kilometr a půl daleko od zoo, ale naštěstí vzdušnou čarou to bylo jen pár set metrů. Vzdušnou čáru jsme využili při pěším pochodu napříč rozlehlým parkem zámku Frederiksberg.

Moc nás potěšilo, že jsme dostali 15% slevu ze vstupného pro držitele celoroční vstupenky do Danmarks akvaria. Ušetřené peníze jsme promrhali nákupem zmrzliny.

U vstupu.

Zoo je nejen (opět) rájem dětí, ale i fotografů. Bohužel, slunečné počasí focení zas tak moc nepřálo. Možná se divíte, ale je to tak, ostré slunce dělá nepěkné stíny, které jsem se sice snažil dobleskávat, ale většina zvířat byla daleko za dosahem blesku. No a taky nemám teleobjektiv, což je do zoo téměř povinnost. Přesto jsme vyfotili víc než tisíc fotek! Na blog jich ale dám „o něco“ méně. Přesto se můžete těšit (nebo „těšit“) na nějakých čtyřicet. Moc mě potěšila baterie ve foťáku, která na konci focení hlásila 63 %. Tak to jenom abych pochválil Nikon za dobrou techniku.

Jako první areál jsme navštívili Afriku. Společný výběh pro zebry, žirafy, impaly, nosorožce a podobná zvířátka. Kromě lvů, pochopitelně. Jehovistické vize spolužití predátorů a jejich kořistí se zde ještě nenaplnily. Na lvy jsme se museli jít podívat jinam a za moc to nestálo. Lemry líné ležely skoro bez hnutí a vidět byly jenom přes upatlané sklo.

Žirafa.

Soutěž o nejdelší krk a devítidenní žirafátko.

Zebra.

Extra-líné lvice…

… a líný lev, …

… který aspoň na chvíli zvednul hlavu, aby zjistil, že se nic nového nestalo.

I sloni byli jinde, v samostatném pavilonu, který na první pohled zel prázdnotou. Tři exempláře jsme nakonec našli uvnitř, za tlustým hrazením. Do Afriky ještě patří hroši, taktéž ve vlastním pavilonu.

Pavilon slonů… bez slonů.

Za tlustým hrazením vykukovalo sloní oko.

Hroch, který se slunil.

Asie je trošku rozdělená, v jedné části je panda červená a tygr, obě zvířátka naprosto netečná a odpočívající. Velbloudi jsou naopak těsně u vstupu, takže ve skutečnosti jsme je viděli jako první a vlastně i jako poslední zvířátka.

Panda červená líná.

Tygr také líný.

Velbloud společenský.

Z Jižní Ameriky se nejlíp dala vyfotit lama, která asi čekala, že jí něco dáme. Přestože jsme u sebe měli kávenky, slovenské sušenky oblíbené u zvířat po celém světě, dbali jsme zákazu krmení a s těžkým srdcem jsme je sežrali sami.

Lama žebravá.

Austrálii reprezentoval klokan, který ležel polomrtvý na zemi, a tasmánský čert, který se schovával za hustým porostem a věnoval se intimní hygieně. Kodaňská zoo je mimochodem jediným místem na světě mimo Austrálie, kde je tasmánský čert k vidění. Tedy pokud máte větší štěstí než my.

Klokan polomrtvý.

Dále jsme viděli spoustu opiček. Stejně jako lama, i jeden z lemurů loudil jídlo a stejně jako lamě jsme mu nic nedali. Ale naříkal asi pět minut.

Lemur loudil, ale nevyloudil.

Malá opička.

Další, poměrně malá opička.

Malá opička. Malá, protože miminko.

Malá opička na velké opičce.

Hodně chlupatá opička.

Zdrogovaně vypadající opička.

Největší opice.

A největší vopičák.

Po opicích jsme šli kolem dětské části. Nevím, co se s Adélkou stalo, ale vlezla do ohrady a trvala na tom, abych jí vyfotil kozy. Nakonec jsem svolil a jednu jsem zvěčnil. To já jsem se raději nechal vyfotit s tučňákem. Vodních zvířátek bylo v zoo taky dost, vydry se zrovna krmily, ostatní si jen tak plavali.

V tomto výběhu si kdokoli mohl sáhnout na kozy.

Tučňák, který neustále pózoval. Škoda, že nebyl větší/blíž.

Vydra s kouskem papriky.

Tuleni byli hodně aktivní…

… lachtani se spíš převalovali.

Tomuhle méďovi asi bylo vedro…

… stejně jako těmhle medvíďatům.

Další velkou skupinou byli ptáci, kterých je v zoo – nechci přehánět – nepočítaně. Jména si nepamatuju, akorát to sytě červené vím, že je ibis. Měl jsem dávat při biologii větší pozor…

Ibis rudý.

Pták s čírem.

Další ptáček.

A další.

A když se vykakáme, musíme rychle pryč, aby si toho někdo nevšiml…

Rudý ptáček.

Zeleno-modrý ptáček.

No a co by to bylo za zoo bez malé, ale o to pestřejší havěti. Hadi, ještěrky, motýli a dokonce i krab poustevníček, kterého jsme viděli už v pátek v Dánském akváriu.

Ještěrka.

Malý hadík.

Schovaná žabička.

Krab poustevníček, který šel vyfotit o něco líp než ten v Dánském akváriu.

Motýly jsme museli projít hodně rychle, zoo už zavírala.

Nevypisuju tady všechna zvířata, která jsme viděli a která jsou v Kodaňské zoo. To jenom abyste si nemysleli, že je zoo tak malá. Je toho tam víc, ale zároveň podstatně méně než v Pražské zoo. Přesto to byla velice pěkná, čtyřhodinová procházka, která skončila spíše kvůli konci otvírací doby v 18.00, než kvůli tomu, že by nám došla zvířátka. Viděli jsme toho asi 90 % a rozhodně jsme nebyli sami, kdo v zoo zůstal i po oficiální zavíračce.

A jako bonus: Vydry.

video

1 komentář:

  1. Teda ale timto prispevkem jsem rozladen. V minulych prispevcich to uz vypadalo ze jste se s prichodem jara odhodlali ke zmene lifestylu a najednou se vam zda 50 parkovacich mist malo. I JEDNO PARKOVACI MISTO U ZOO V KODANI JE HODNE PROTOZE SE TAM DA DOJET NA KOLE!!! Semizda, ze ten benzin je v Dansku nejak moc levnej!

    OdpovědětVymazat