neděle 5. prosince 2010

Experimentárium

Dneska jsme vyrazili do Experimentária. Co to je? Je to něco jako interaktivní výstava, muzeum a hračkářství. Je to jeden z nejoblíbenějších cílů mladých rodin. Cílová skupina je totiž 4–8 let. Náš mentální okruh.

Už cesta do Experimentária byla takový malý experiment. Přestože je první neděle v měsíci a vlaky S-Tog (S-Bahn) jsou zadarmo, vyrazili jsme raději autem. Začalo totiž sněžit a vlak stavěl celkem daleko od našeho cíle. V jedné zatáčce to do nás málem napálil Dán, kterému vůz jel rovně, ačkoli silnice pokračovala vpravo (z jeho pohledu). Určitě udělal tu nejpitomější věc: Vytočil volant úplně doprava a dupnul na brzdu. Já jsem vyděl stočená neotáčející se kola a auto jedoucí rovně. Naštěstí se dalo kam uhnout, takže jsem najel na zasněžený trávník či chodník a Dána jsem objel. Za dnešek jsem ale byl nucen použít ruční brzdu víckrát, než to bylo zábavné. Jak je totiž dobrým dánským zvykem, silnice se nesypou, akorát se odhrabují, a to jen někde. Potkali jsme pár traktorů a jeden náklaďák s radlicí. Zvednutou.

No ale co jsme viděli a co jsme si zkusili v Experimentáriu: Tak na začátku to byly různé geometrické hlavolamy, pak optické klamy. V patře byla výstava věnovaná lidskému tělu, kde jsme si otestovali naše smysly, svaly a srdce. Já jsem třeba zjistil, že mám obě oči astigmatické a obě ruce levé. Sluch už taky není co býval, ale zatím to ještě jde. To fyzická kondice a vitální kapacita plic mě zařadila do věkové skupiny 50+.

V patře byla dále výstava věnovaná fyzice, zejména působení sil, zákonu zachování hybnosti a tak. Nechyběla ani rozsáhlá výstava s různými zdroji energie se značně ekoaktivistickým nádechem, ale pěkným zpracováním a dočkali jsme se i elektrolýzy vody s výbuchem třaskavého plynu. Pomocí otáčení kličkou se vyrobí směs H2 a O2 alkalickou elektrolýzou a následně se automaticky zapálí a výbuch vynese do vzduchu malou raketku. Musím říct, že hodně podobnou věc mají v návštěvnickém centru BASF v Ludwigshafenu. Akorát, že ta nádoba je asi 5× větší a výbuch dělá ohromný randál, který tady v Kodani byl nahrazen jen decentním štěknutím.

V Experimentáriu je toho hodně. Špatně se to popisuje, protože výstava je od toho, aby ji člověk zažil. Na všechno si můžete sáhnout, vše si můžete – nebo spíš musíte – sami vyzkoušet. Na celou expozici je dobré mít kolem 5 hodin, které utečou  jako voda.

Tentokrát sem dáváme jen dvě fotky. Brali jsme jen malý Adélčin foťák a nevyfotili jsme vlastně skoro nic. Pořád jsme pobíhali od jednoho místa k druhému jako malí haranti.

Maximální štíhlost díky zdravé stravě.

B jako Bl Bystrý!

2 komentáře:

  1. Výstava by se mi zcela jistě velmi líbila.
    Zajímalo by mne, pokud jsi měl 50+, kolik bych potom měl já.
    Jezděte opatrně !! Dle Tvého popisu jsou tam řidiči pěkní blbové ( taky !!)
    Škoda, že si nemůžete na ježdění po výletech zapůjčit(od naší armády) Pandur II 8x8 CZ.
    Když už mě jako daňového poplatníka stály tolik peněz, že?

    OdpovědětVymazat
  2. Řidiči tady jsou moc ohleduplní, jenom asi nejsou zvyklí na sníh. A odklízení sněhu tady není o moc lepší než u nás, spíš mi to přijde horší. Ale cyklostezky jsou slušně prohráblé, mají na to i speciální multikáry.

    OdpovědětVymazat