Amalienborg a Designmuseum Danmark

V Kodani už jsme toho viděli hodně, ale pořád toho dost zbývá. Tentokrát jsme zamířili do královniny rezidence Amalienborgu a Dánského muzea designu.

Před Amalienborg jsme dorazili v pravé poledne, kdy se střídaly stráže. Bohužel už jsme mohli zaujmout jen nepříliš dobrá místa v druhé řadě proti sluníčku. Stráže se střídaly hodně dlouho. Nevím, proč, ale pořád hrály, pochodovaly sem a tam, jakoby nevěděly, kdy přestat. My jsme je přestali sledovat asi po 10 minutách a zamířili jsme do interiérů Amalienborgu.

Stráže! Stráže!

Současná výstava se týkala královny Ingrid, což byla královna o jednu zpět před tou současnou. Tedy musím říct, že Amalienborg nestál za nic. Rozhodně ne za těch 100 dánských, které jsme tam nechali. Těch pár exponátů a místností bylo dost průměrných. Možná, že pro Dány je to větší zážitek, ale pro cizince, kteří nemají ke královně Ingrid žádný vztah, to není nic moc. Amalienborg tedy doporučit nemůžeme. Ledaže byste měli kartu cOPENhagen, se kterou je vstup zadarmo, a už nevěděli, kam zajít. Dlouho se na výstavě nezdržíte.

Knihovna. Takhle to vypadalo před Kindle.

Takhle uklizeno měl král. Klasická severská strohost.

Grónský národní kroj. Tohle měl mít Mireček!

Nějaké ty královské dary.

Tak dlouho se hádali o lžičky, až si je museli označit.

Po Amalienborgu jsme se vydali do muzea designu, které se ještě nedávno jmenovalo Kunstindustrimuseet, ale tenhle týden už má webové stránky nadepsané Designmuseum Danmark. No je to jedno, jak se to jmenuje, důležité je samozřejmě co je uvnitř.

A uvnitř je toho hodně. Na rozdíl od Amalienborgu! Sbírky uměleckých a umělecko‑průmyslových předmětů od starověku do současnosti. Například velká sbírka japonského umění, evropského i orientálního porcelánu či pohovek, křesel a židlí. Celkově to je příjemná návštěva a své si tam najde snad každý. Mě zaujaly třeba různé umělecky ztvárněné součásti japonské katany, Adélku pak vykládané japonské skřínky. Koukám, že Japonci to u nás tentokrát vyhráli. Ale je to možná tím, že dánské sklo a porcelán známe z obchoďáku. Jejich nadčasové vzory a tvary se totiž vyrábí dodnes.

Krátká výstava 24 srdcí od dánské výtvarnice Anne Marie Egemose.

Altes Kopenhagen.

Tsuba (ne „čuba“).

Porcelánu měli spoustu, český chyběl, ale…

… ta krůta vpravo nahoře je z nějaké neznámé slovenské vesnice jménem Holíč.

Roztomilá zelená sada.

Tenhle porcelán byl opravdu růžovofialový.

Sympatické zvířátko.

Že by Matt Groening bral inspiraci tady?

Jediný český exponát.

A další sklo.

Rudý koutek.

Výstava židlí. Posadit se ale bylo zapovězeno.