Ve čtvrtek nám napadl sníh. Ne moc a většina ho druhý den roztála, ale přes noc a ráno bylo všude bílo jako v prosinci. Ještě než začalo sněžit, pozorovali jsme dánskou veverku, která se na nás občas přijde podívat.
Dánská veverka. |
Ve škole jsem toho moc nedělal, vlastně jsem hlavně čekal na páteční mítink, kde jsem si chtěl ujasnit, co vlastně děláme a co je ještě potřeba udělat. Aby to bylo úplně jasné, udělal jsem písemný program a snažil jsem se postupovat bod po bodu. Určil jsem zapisovatele a všechny výsledky máme teď černé na bílém, odsouhlasené všemi účastníky. Mítink trval nekonečnou hodinu a půl. Největší problém bylo zvládání Iriny. Dostat z ní konkrétní odpovědi a odfiltrovat všechen ten ohromný balast, který se neustále valí z jejích úst. Chce to velkou dávku trpělivosti, usměrňování diskuse a neustále trvat na tom, aby byly odpovědi formulované přesně, výstižně a pokud možno krátce.
Naprosto největším problémem se ukázal hned první bod – cíl práce. Formulovat srozumitelně a jednoduše, proč to vlastně děláme, byl nadlidský výkon. Nakonec jsme se shodli na jednom hlavním a jednom vedlejším cíli, který už byl vlastně naplněný, takže se to dá považovat za úspěch. Celá schůzka se na konci zdála jako vítězství, byť po dlouhém boji. No a příští týden opět do práce!
Žádné komentáře:
Okomentovat