Co bych tak napsal? Ve škole toho moc nového není. Především proto, že aktuálně nemám co na práci. Rád bych udělal novou várku katalyzátorů, ale k tomu potřebuju odstředivku. Tedy tu máme a dokonce novou, ale nemáme do ní zkumavky. Prý je udělá sklář, určitě si je nebudeme kupovat. Dělá je už třetí týden a nic. Já ho chápu, je sám na celou chemickou fakultu, takže asi dělá důležitější věci než zkumavky. Jelikož pro DTU můj čas nemá žádnou hodnotu, raději ušetříme pár stovek korun a ztratíme 2 týdny práce. Šetřit se přece musí.
Také jsem se dozvěděl, proč je vybavení lékárniček v takovém stavu, v jakém je. Ústav se rozhodl šetřit. A dotklo se to právě vybavení lékárniček. Je to zřejmě to správné místo, kde ušetřit nějakou tu korunu. Pro ty z vás, kteří četli Hlavu XXII, podotýkám, že z lékárniček u nás ještě žádné akcie nepadají.
Ovšem největší úsporu předvedli pracovníci ústavu ve středu, kdy jim jeden jiný pracovník prezentoval, že je možné získat až 30 milionů DKK na rekonstrukce laboratoří a budov. DTU rozhodlo, že se postaví nová budova (menší, než máme teď, takže docela malá) za 80 milionů DKK a dalších 30 milionů by se mělo použít na modernizaci stávajících budov chemické fakulty. Z tohoto pěkného „kage“, čili koláče, si ústav může ukrojit slušný kousek. Tedy kdyby někdo zvedl prdel a připravil nějaký plán. Na prezentaci se rozhodně nikdo k ničemu neměl, a tak to vypadá, že náš ústav přispěje k největší úspoře. Ačkoli víte, jak to chodí, peníze se už jednou na nějaký účel vyhradily, takže se také utratí. Jen si je asi utratí někdo jiný, schopnější. Já jsem se v této věci angažoval jen lehce, neboť plán se bude realizovat za 2–3 roky, pro Dány za velice krátkou dobu, prakticky zítra, ovšem pro mě už za dobu nezajímavou. Udělal jsem tedy jen krátký seznam věcí, které považuji za největší blbosti v laborce, a v pondělí se s ním podělím s ostatními. Jsem moc zvědavý, kolik návrhů se nám na pondělním mítinku sejde.
Také jsem byl ve skladu přístrojů. Už mě to ani nepřekvapilo, kolik starého vybavení z 60. až 80. let tam leží. Nahoře v laborce zase leží vybavení od 70. do 90. let a pár novějších kousků, které se doopravdy používají. Jen mi bylo líto těch peněz, které se za starší přístroje daly získat v momentě, kdy byly nahrazeny něčím novým. Laboratorní přístroje bývají drahé a i za starší funkční kousky se dají získat tisíce dolarů. Tyhle tisíce dolarů už v oné místnosti shnily do podoby železného šrotu, na který by mělo akorát smysl pozvat partu hnědočechů a udělat jim radost. Aspoň by se ten šrot odklidil a bylo by místo na přístroje, které teď hnijí v laborkách na stolech.
V pátek je v Dánsku svátek. Je to prý několik malých křesťanských svátků spojených do jednoho (tak říká Wikipedie). Ptal jsem se ve škole několika Dánů, ale nevěděli, co to vlastně slaví, ale nejde se do školy/do práce, takže je to super.
Žádné komentáře:
Okomentovat