čtvrtek 11. listopadu 2010

Denní chléb (tedy smørrebrød)

Byli jsme podruhé na poště, protože: Základní pánské ostříhání zde stojí 250 DKK. Kamarád mého ruského kamaráda Alexeje prý platil 600 DKK za holiče, takže Alexej s ostříháním čeká až se vrátí na Vánoce do Moskvy. Já jsem to vyřešil tak, že jsem si koupil na Amazonu zastřihovač Wahl Clip N Rinse za lidových 453 korun (českých). Včetně spousty nástavců, nůžek a pouzdra. Navíc má akumulátor, takže se nezabiju, pokud by mi upadl ve sprše. Akorát teda má britskou zástrčku, ale ve škole mi do druhého dne sehnali adaptér na dánskou zástrčku (která je jiná než česká, ale liší se jen zemnicím kolíkem, takže neuzemněný strojek to neovlivní). Děkuji projektu Weltemp za financování tohoto adaptéru. Michale, prosím, nebonzuj to.

V laborce se daří celkem udržovat pořádek a organizaci. Navíc jsem našel (či spíše ukradl) další magnetickou míchačku s ohřevem a jednu bez ohřevu. Tu bez ohřevu jsem umyl a nechám si ji. Tu s ohřevem jsem přihodil k druhé, úplně stejné, a vyměnil za jednu fungl novou míchačku IKA, která je mnohem kvalitnější než ten příšerný Schott. Mám novou celu, novou elektrodu a potenciostat vypadá, že funguje. K tomu má software o moc moc moc lepší než ten, kterým se ovládá potenciostat Heka. Navíc za ten paskvil k Hece se platí, zatímco Metek má software zadarmo. Teda aspoň jsem nejnovější verzi stáhl ze stránek Princeton Applied Research jen tak bez přihlašování. Příští týden bych mohl dostat zbytek drobného materiálu a dovařit ten zbytek katalyzátorů. V ideálním případě bude trvat syntéza a charakterizace 10 katalyzátorů týden, tedy 5 pracovních dnů. Optimalizoval (= seškrtal) jsem testovací program a díky nové cele budeme schopni testovat pět katalyzátorů za den místo jednoho za dva dny. Nechápu, proč se s tím v minulosti tak patlali. Prostě mañana.

Adélka si byla pro CPR, to je dánské registrační číslo, bez kterého si v Dánsku člověk ani neuprdne. Já jsem se rozhodl neprdět, dokud nedostanu povolení řídit zde vůz z cizí registrační značkou. Ano, v Dánsku musíte mít povolení řídit cizí auto, jak jsem už psal v příspěvku „Kolečka se hýbají“. Já jsem pro jistotu zavolal na SKAT, tedy dánský berňák, aby moji žádost urychlili. Probíhalo to takto: Zavolal jsem na jediné číslo, které mají na stránkách. Nejprve mluvil automat. Asi po minutě se ozvalo „If you want information in english, please press 9“. Zmáčkl jsem devítku a ze sluchátka se ozvalo cosi v dánštině. Fajn, hlavně, že to funguje. Pak se ozvala tenkým hláskem nějaká slečna. Vysvětlil jsem jí svůj problém a ona řekla, že mě přepojí do kanceláře registru motorových vozidel. Pak hrála asi minutu hudba, a poté se ozvala slečna. Vysvětlil jsem ji tedy svůj problém a ona mi řekla, že je spojovatelka a že mě přepojí na registr motorových vozidel. Měl jsem pocit déjà vu, takže jsem si opět poslechl hudbu a po minutě jsem opět mluvil nejspíš s tou samou spojovatelkou. Nebudu to prodlužovat, po čtvrtém přepojení zpět na spojovatelku jsem zavěsil a s pocitem, že v matrixu je chyba, jsem se vydal hledat e-mail na stránky SKAT. Našel jsem formulář pro dotazy. V dánštině. Anglická verze neexistuje. To ale nevadí, google translator a dánští kamarádi mi pomohli. Nakonec jsem kliknul na možnost, která byla nejbližší mému problému. Ukázalo se, že pro dotaz musím vyplnit komplexní formulář, kde jedním z povinných polí je CPR. Tedy dánské registrační číslo. Jenže kdybych měl CPR, musel bych mít povolení řídit cizí vozidlo. Vypadá to, že bez CPR nemůžu kontaktovat SKAT. A pokud bych měl CPR, tak bez povolení ze SKAT nemůžu řídit auto s cizí značkou. Jinak bych riskoval pořádnou pokutu. Kontrolní otázka: Který román Josepha Hellera vám tato situace připomíná? Jinak si myslím, že berňák (SKAT je berňák) je peklo v každé zemi. Rozhodně není bordel jen v ČR. Tady je v některých věcech bordel mnohem větší. Akorát ulice jsou o trochu víc uklizené, ale jak se říká: „Na vrch huj, vespod fuj.“

Jinak v sobotu jedeme do Malmö. Od nás je to hodina cesty vlakem s jedním přestupem na Kodaňském Hlavním nádraží. Pojedeme přes most Öresund, který spojuje Dánsko se Švédskem a měří 7845 metrů. Nakonec jsme se rozhodli jet vlakem. Je to maximálně o pár minut delší než autem a také levnější, pokud bychom jeli jen ve dvou. To znamená, že další příspěvek na blogu bude asi až v pondělí. V Malmö zůstáváme přes noc.

P. S.: Jste vítáni kontaktovat naši krásnou a inteligentní telefonistku Adélu na Skype. Občas ho máme večer zapnutý.

3 komentáře:

  1. Přečetl jsem si info o mostu na Vikipedii,kde mi zaujala zejména informace o tom, že Dánové kupují levnější domy ve Švédsku a jezdí přes most pracovat do Švédska.
    Jinak dnešní článek mi připomínal popis situace v Česku, nejlepší je proto fotografie krásné telefonistky Adélky, které to doopravdy neobyčejně sluší.
    Kubo - pozor na Dány..

    OdpovědětVymazat
  2. ...oprava : Dánové kupují domy ve Švédsku a proto jezdí samozřejmě pracovat do Dánska - napsal jsem omylem do Švédska, čtenáři prominou....

    OdpovědětVymazat
  3. A Švédové jezdí do Dánska nakupovat levný (levnější) alkohol. Dánové pak jezdí do Německa a Němci k nám.
    Adélka mě dneska ostříhala a šlo to dobře. Opět mám pěkný sestřih, který vkusně doplňuje pleš.

    OdpovědětVymazat