Malmö

Tento víkend jsme strávili v Malmö. To je švédské město, které leží za Öresundským mostem, který ho spojuje s Kodaní. To znamená, že cesta do Malmö je dosti krátká. My jsme částečně z finančních důvodů zvolili dopravu vlakem. Výhodou vlaku je, že odpadají problémy s parkováním, mou neschopností vybrat správný jídní pruh a pro dva cestující je to i levnější. Cesta z naší zastávky v Jægersborgu trvá trochu přes hodinu s jedním přestupem. Přesvědčili jsme se ovšem, že zákony schválnosti platí, a tak jako na potvoru spadla trolej na železnici S-Togu a náš vlak, kterým jsme se chtěli dopravit na Kodaňské hlavní nádraží, jel jenom do Østerportu, což je asi 3 km od hlaváku.

Učinili jsme tedy změnu a koupili si dražší jízdenku už ze stanice Hellerup, která je nám blíže a Malmö vzdáleněji. V kanceláři bylo otevřené jenom jedno okénko, za kterém seděl velice veselý (opravdu!) pan prodavač. Před okénkem se táhla asi 15minutová fronta podstatně méně veselých zákazníků. My jsme vydrželi a poté, co jsem zakoupil jízdenku, zeptal jsem se, kdy vlak odjíždí a z kterého nástupiště. Pán mi s úsměvem na tváři řekl, že je to z druhého nástupiště a že vlak odjíždí za 2 minuty. Po Cimrmanově běhu na nástupiště v podzimně-zimním oblečení, s taškou s foťákem a kabelkou (Adéla) a já s batohem, jsme stihli vlak s pohodlnou, desetisekundovou rezervou.

Vlak, který končí až v Kalmaru, nebyl z nejnovějších, ale oproti ČD to byl luxus. Ve vlaku bylo čisto, akorát okna byla zvenku špinavá, takže fotku Öresundského mostu jsem neudělal.

V Malmö jsme hned po příjezdu kolem 14.00 zamířili do místního muzea, které se nachází v bývalé pevnosti – hradu. Muzeum totiž zavírá už v 16.00 a to jak o víkendu, tak ve všední den. V muzeu je všechno. Historie Malmö, historie pevnosti, výstava vycpaných zvířat, výstava živých zvířat, výstava moderního umění a nějaké technické výstavy v muzeu přes ulici. Takový mišmaš. Za vstupné jsme jako studenti zaplatili po 20 SEK, polovinu dospěláckého vstupného.

Budování v přístavu.

Moderní architektura.

Tady bylo trochu mrtvo…

Obnovitelný zdroj.

Vstup do hradu.

Obranná věž.

Nejprve jsme zašli na výstavu živých zvířátek, kterou tvoří několik akvárií a terárií plus voliéry s netopýry. Je to taková malá zoo a ráj pro děti. Pokud bych nepočítal doprovod dětí, pak bychom byli nejstaršími návštěvníky my. Asi tak o 20 let. Viděli jsme všelijaké hady, žáby, ještěrky a ryby a v nočním oddělení i netopýry a roztomilé hlodavce podobné plšíkům. V jednom teráriu byly jenom rostliny, než jsme si všimli, že každá druhá větvička a každý druhý lístek je ve skutečnosti strašilka.

Akvárium.

Had.

Ká.

Ještěrka.

Žabičky.

Žabička s pěknýma očíčkama.

Jedovatá šípová žabička.

Po živých zvířátkách jsme navštívili výstavu vycpaných, které se nám už tolik nelíbily. Ale chápeme to, mít živého nosorožce v tak malých místnostech asi nejde. A živý mamut není už pár tisíc let k dostání.

Švédové mají smysl pro humor, podívejte se na exponát vpravo v dolní řadě.

Po mrtvých zvířátkách jsme si prošli pevnost dokola a podívali se na vystavené exponáty z historie hradu. Znáte to – rytíři, děla, zbraně, nějaké výjevy ze života Malmöňanů a tak.

Víko od kanálu se symbolem města.

Malba velké námořní bitvy Dánska se Švédskem.

Takhle to v Malmö vypadalo ještě před dvaceti lety.

Místnost uvnitř.

Odešli jsme pár minut před zavíračkou a vydali se do hotelu. Centrum Malmö je dost malö, takže je to všude blízko. Hotel byl 3 minuty od vlakového nádraží, tak 10 minut od pevnosti a 2 minuty od jednoho z hlavních náměstí. Hotel Duxiana patří stejnojmennému výrobci postelí a pokoje jsou zařízené právě nábytkem Duxiana. My jsme si objednali malý dvoulůžák na jednu noc, ale v hotelu udělali chybu a dostali jsme klíče od malého jednolůžáku. Reklamovali jsme to na recepci, přestože pěkná postel byla tak pro jednoho a půl, a slečna přisvědčila, že nám dala klíče od jednolůžáku. Omluvila se a řekla, že malý dvoulůžkový pokoj už nemají, takže nás přesune do velkého dvoulůžáku. Tak aspoň něco, ačkoli to, že kolem postelí je 1,5 metru místo 80 cm nám bylo fuk. S sebou jsme měli akorát malý batůžek, takže velikost pokoje nehrála roli. Ve vybavení byla oproti malému pokoji navíc jen rychlovarná konvice, kterou jsme nevyužili. Pokoj byl jinak moc pěkný, postel měla takovou šířku, že by se na ni pohodlně vyspala i švédská trojka. Žádný hluk od dopravy (hotel je prakticky na hlavní ulici) jsme neslyšeli.

V pokoji jsme nechali nějaké vybavení a nalehko, jen s foťákem a kabelkou, jsme vyrazili hledat véču. To už se Malmö zahalilo do tmavé noční košilky. Překvapilo nás, že historické budovy nejsou rozhodně tak pěkně nasvícené jako v Praze. Dokonce ani tak jako ve Slaném.

Most v tuningu.

Kanál, který obepíná centrum.

Asi nejlépe nasvícená historická budova.

Secesní synagoga.

Obešli jsme hlavní náměstí a skončili nakonec v pizzérii, protože opravdovou pizzu jsme neměli od našeho příjezdu do Dánska a místní typické jídlo známe z Ikea. Ceny v restauracích bohužel nejsou moc odlišné od těch v Kodani. Za dvě pizzy a pití jsme se spropitným dali 300 SEK. V Malmö je levněji jen když jedete nakupovat jídlo do supermarketu, jinak se tady nic kupovat nevyplatí. Amazon, eBay a české eshopy budou pokaždé levnější.

Večer jsme ještě stihli vidět gotický Kostel svatého Petra, nejstarší budovu v Malmö, pak secesní synagogu a samozřejmě Turning Torso, které je vidět odevšad a nijak zvlášť nás nebralo. Já jsem si ještě chtěl jít zaplavat do bazénu, ale Adéle se moc nechtělo.

Druhý den jsme vstali v 9 hodin na snídani, která byla hodně dobrá. Moc pěkně udělaná s velkým výběrem uzenin, sýrů, pomazánek, ovoce, džusů, vaflí atd. Všechno bio a eko, jak to mají Švédové (stejně jako Dánové) rádi. Musím uznat, že mi to opravdu moc chutnalo. Jedl jsem hlavně uzeného lososa a vyzkoušel dva perfektní džusy (pomerančový jsme poznali, ten druhý ne, oba měly švédské popisky) a jahodový shake. Adéla měla šunku, sýr, domácí paštiku, vajíčko a párek.

Pak jsme šli navštívit poslední bod, který jsme měli v plánu, obchodní centrum Triangeln. Hlavně na čumendu, jak to ve Švédsku vypadá… a vypadá to stejně jako všude jinde. Oblečení, nějaká elektronika, hračky, vybavení do domácnosti a tak. Nic zajímavého a ceny vyšší než u nás a mám pocit, že u něčeho i vyšší než v Dánsku. Levnější je opravdu jen to jídlo v supermarketu. Do jednoho jsme zašli, ale nechtělo se nám nic tahat, takže jsme si na cestu koupili Coca-colu a nějaké švédské sladkosti.

Vydali jsme se tedy pomalu na nádraží. Cestou jsme se stavili v obchodě s čokoládou a koupili si několik výtečných švédských pralinek. Naše poslední peníze, 58 SEK, jsme do koruny utratili v Burger Kingu, kde jsme si dali něco jako oběd. Hlad jsme totiž moc neměli, přeci jen jsme se nasnídali víc, než obvykle obědváme. Pak už nás čekala jen cesta vlakem domů. Začalo navíc pršet, tak nám to akorát vyšlo.

Sláva, nazdar výletu, tralalala, už jsme tu!

Malmö se nám líbilo. Je to fajn město, kde za jeden den stihnete zkouknout většinu toho zajímavého. My jsme měli dva dny, takže to bylo trochu víc v klidu, ale kdybych se měl rozhodovat podruhé, asi bych jel večerním vlakem zpět. Vlaky na Kodaň jezdí mimo špičku co 20 minut. Malmö je staré město se spoustou pěkných historických budov v severském cihlovém stylu. Škoda, že v noci nejsou trochu lépe nasvětlené. Ve městě se také hodně přestavuje a buduje, takže řada budov má kolem sebe lešení.