Makro

Ve škole se najde spousta zajímavých věcí. Tedy z 90 % to jsou staré nepotřebné krámy, ale občas se mi povede najít něco fakt pěkného. Obvykle je to tak, že něco hledám, to něco nenajdu, ale najdu něco úplně jiného. Není to tak dávno, co jsem našel ve skříni s plynovou maskou (hledal jsem roušku proti prachu) objektiv Nikon 60 mm F2,8 AF MICRO-NIKKOR D A. Jedná se makroobjektiv předposlení generace. V roce 2008 ho nahradila modernější verze s ultrazvukovým ostřením a lepším designem. Opticky se ovšem nezměnil od roku 1989.

Bohužel, objektiv byl v dost zuboženém stavu. Našel jsem ho s nasazeným originálním UV filtrem Nikon, značně zadělaným. Co je ale horší, zadní člen objektivu je pořádně poškrábaný. Zatímco filtr se dá vyhodit a za 1200 Kč koupit nový (není to málo, ale je to jen 10 % ceny objektivu), výměna zadní čočky už je mnohem náročnější oprava, která bude v servisu dost drahá. Zamrzí, že obě krytky, jak přední, tak zadní, se válely asi 10 cm od objektivu.

Kromě objektivu byla v šuplíku ještě kinofilmová zrcadlovka Nikon F50, zastaralý přístroj, který ve své době patřil mezi ty nejlevnější. Na zrcadlovce byl objektiv 35–80 mm, mizerný zoom, který nestojí za řeč. V zrcadlovce byl stále nevyvolaný film. V šuplíku bylo ještě několik prázdných krabic a další příslušenství k Nikonu a k nějakému Olympusu, který v šuplíku nebyl. Nic moc zajímavého.

Objektiv jsem vzal domů, vyčistil a konstatoval, že zatímco filtr je po vyčištění v poměrně slušném stavu, škrábance na zadním členu jsou dost hluboké a vyleštit už nepůjdou. Přesto jsem s objektivem udělal pár testovacích snímků, které ukázaly, že opticky na tom zas tak špatně není. Objektivu je mi líto, je to vyhozených 500 €, které hnijí v zapomenutém šuplíku ve skříni s plynovými maskami. Bohužel, po více než měsíci na DTU mě to nijak nepřekvapuje.

Rajčátko.

Náš spolubydlící.

List.

Pastelka Faber-Castell.