Louisiana

Tuto sobotu jsme vyrazili do muzea Louisiana, které se nachází asi 20 minut cesty autem na sever. Hodně lidí nám Louisianu doporučovalo, tak jsme čekali hodně. Už parkoviště prozrazovalo, že ta část Dánska, která právě není v Ikea, je nejspíš tady.

Louisiana nás přivítala hodně plným obchodem, kterým začíná celá výstava. V obchodě se prodává designové oblečení a nějaké neelektronické gadgety. Je tam spousta pěkných, nicméně drahých (či spíše předražených) věcí, které jsou pěkné na pohled, ale asi by si rychle našly místo někde ve spodním šuplíku. Rovnou prozradím, že obchod byl asi jedním z nejsilnějších momentů celé výstavy. Louisiana je totiž muzeum moderního umění a to, jak jsme zjistili, se nám nelíbí. Alespoň to vystavené v Louisianě.

Pohled z obchodu přes lampičky

Hlavním tématem výstavy byl Anselm Kiefer, německý dosud žijící umělec, který toho vyprodukoval docela dost. Je pravda, že některé obrazy (nebo co to je) se nám líbily. Dovedl bych si je představit jako nerušivé pozadí do moderního obýváku. I garáž s takovými stěnami by mohla být zajímavá. To je asi tak všechno. Ty dva obrázky, které jsou na anglické Wikipedii, patří k tomu nejlepšímu, co jsme od Kiefera v Louisianě viděli.

K „vrcholu“ výstavy patřily videoinstalace, což byly obrazovky s „uměleckými filmy“. Na jedné byl film, kde 62 minut křičel do kamery nějaký člověk v bílém oblečení. Na jiné zase chodila nějaká paní po lese a sbírala klacky. A u tohohle „umění“ seděli Dánové a zírali. Koneckonců většina návštěvníků asi byla z výstavy nadšená. Někteří stáli před jedním obrazem několik minut v němém úžasu. V kině, kde promítali film o Anselmu Kieferovi, bylo tak narváno, že jsme se tam ani nedostali. Hrozně nás to mrzí…

Jedním z exponátů byla jakoby stará kamera, která byla polorozpadlá a padal z ní film. Pak tam byla nějaká jakoby zaprášená socha letce. Připomnělo mi to postapokalyptické filmy Mad Max a hry série Fallout. Ale všechno ve Falloutu a většina věcí v Mad Maxu působila ve srovnání s tímhle daleko autentičtějším dojmem. Holt jsme asi nepochopili ten kontrapunkt.

Celkově jsem z toho měl pocit, který dobře vystihla reklama na Mezinárodní trienále současného umění 2008:

Na Louisianu jsem neslyšel jediný negativní ohlas. I na Tripadvisoru má dokonalé hodnocení. Takže je to jasné. Nerozumíme modernímu umění. Přestože víme, že všechno se liší od nic jen tím, že má bytí nebo je jsoucno. Něco, co by se vůbec netýkalo bytí, tedy by se žádným způsobem nejevilo jako jsoucno, by nebylo něčím, nýbrž právě ničím.

Ale úplně vyhozené prachy to nebyly. Místo, na kterém se Louisiana nachází, je moc pěkné. Je u moře, s poměrně velkým parkem a jezírkem. V parku jsou nějaké sochy, malé zahradní domky (jako exponáty) a pár laviček. Park se nám líbil a strávili jsme v něm asi stejnou dobu jako v muzeu. Navíc jsme v něm mohli fotit, což v muzeu nelze.

Pro nás, kulturní barbary, byla Louisiana místem, kde jsme byli poprvé a naposledy.

DODATEK: Adéla odmítá, že by byla kulturní barbar.

Umění v parku 1

Umění v parku 2

Umění v parku 3

Takovou plastiku by si Adéla přála

Želva útočná

Počasí nám přálo

Podzimní zahrada

Jezírko

Skluzavka pro odvážné

Výhled na moře, v dáli je Švédsko

Mořský vrabec

Skákněte si do Švédska, voda má příjemných 40 stupňů (Fahrenheita)