ICP-MS, pokračování

Další pokračování analytického příběhu mě čekalo dnes. Šel jsem si pro vysvětlení, proč výsledky stojí za…

V případě křemíku je to kvůli interferencím od dusíku. Prý prostě nemám nárok na nějaké přesné měření. K ostatním dvoum prvkům (Sn, W) mi pán řekl, že to nejsou optimální prvky pro měření na ICP-MS. Ukázal mi tabulku, kde je ale wolfram zobrazený jako vhodný prvek. Když jsem na to poukázal, tak pán kontroval, že taky dopadl nejlíp. No to asi jo, ale je to jako přežít záplavovou vlnu v Hřensku. Jste živí, ale víte, že jste stejně v háji. A stejně tak je i moje měření wolframu tím jednookým králem mezi slepými. Ukázal jsem pánovi své kalibrační křivky a ptal jsem se, proč jsou tak špatné, že si nejsem vědom, že bych byl takový blbec a nemehlo při přípravě. Říkal, že to mám úplně normální a že se s tím nedá nic dělat. „Tak to prostě je.“

Já si to nemyslím. Našel jsem si na netu, jaké jsou vhodné matrice pro měření těchto prvků na ICP-MS a hádejte co… pro žádný z těch, které nás zajímají, se kyselina dusičná nehodí. Mají být v sírové nebo chlorovodíkové komplexované jako fluoridové komplexy, tedy s přídavkem kyseliny fluorovodíkové. I tím jsem argumentoval. Pán odpověděl, že to je pravda a že by tedy bylo lepší tam ten fluorovodík přidat. Ale že on ho nemá rád a proto ho tam nedává.

Taky mi řekl, že mám moc nízké koncentrace. Fajn. Ale byl to on, kdo mi řekl, jaké koncentrace mám používat (maximálně 0,5 ppm, jinak je to mimo horní rozsah detektoru) a taky mi řekl, jakou mám použít matrici, přestože věděl, které prvky budu potřebovat na analýzu. Já nejsem analytický chemik. Vzhledem k těmto analýzám jsem jenom běžný uživatel. Proto se ptám kompetentnějších. Nebo jsem si aspoň myslel, že to dělám. Bohužel jsem tímto ztratil 2–3 týdny času a DTU ztratila několik tisíc DKK jenom za materiál. To je ale pánovi z analytiky zřejmě u prdele. Už chápu, co znamenají ty iniciály „E. T.“ v jeho jméně.

Blbé je také to, že plánované analýzy korozních produktů asi na tomhle přístoji změřit nepůjdou. Papírově to není problém, ale prakticky nemáme šanci. Když si vzpomenu, na jaké úrovni se měří na Puncovním úřadě, tak tenhle dánský patlal by se měl jít zahrabat.

Dále se stále řeší autokláv. Dnes se Ruska s hlavním šéfem hrozně pohádali. Šéf nechce uvolnit peníze, dokud nebudou vyřešené všechny technologické záležitosti, například jak vyvést kabely z přetlaku do normální atmosféry. Já to chápu, má pravdu, jenže přístup Rusky je takový: „koupíme to a problémy budeme řešit až pak, vono se to nějak udělá“. Pravdu má pochopitelně profesor, ačkoli jeho nápad, že nám tlakovou nádobu udělají technici a sklo použijeme obyčejné, že „určitě vydrží“, se mi taky nelíbil. Tenhle komerční autokláv má třeba ochrannou síť, kdyby speciální tlustostěnná nádoba praskla. Tu profesor navrhl udělat z drátěnky, kterou se drží slepice v kurníku. Beze srandy!

Každopádně byly ty hádky zbytečné, protože obchodní zástupce Büchi nám poslal i kontakt na společnost, která vyrábí průmyslové tlakové vývody pro kabely. Jenže když jsem tohle říkal Rusce, tak že prý to nepotřebujeme a že nám to technici v pohodě udělají. Taky mi ten obchodní zástupce sdělil, že DTU v Roskilde od nich tento autokláv má. My ještě víme, že ho mají i Norové na NTNU. A obě tato pracoviště také dělají elektrochemii, takže jsem navrhoval se jich zeptat (přeci jen je lepší když jim píše/volá někdo, kdo se s nimi zná, než půlroční návštěva). To Ruska také zamítla jako nadbytečnou věc. No a za debila je hádejte kdo…

Aspoň se nenudím, ale někdy mi to připadá jako u blbých na dvorku. Příští týden si raději uvařím katalyzátor, ať už je nosič stabilní nebo ne…