pátek 14. ledna 2011

Vybavení

Dneska jsem ve škole pracoval hlavou. Vymýšlel jsem, jak testovat životnost nosiče katalyzátorů. Tedy já bych to celkem věděl, ale vymýšlel jsem, jak to udělat s tím minimem vybavení, které tady je. No, na nic objevného jsem nepřišel. Zjistil jsem, že bychom potřebovali buď analyzátor velikosti částic (máme nevyhovující z roku 1991), ICP-MS (je na jiném ústavu a na nás nemají čas) nebo nanováhy (máme v Praze!). Dále ultrafiltrační jednotku (nemáme) nebo výkonnou centrifúgu (prý se někdy koupí). A také jsem se snažil nějak obejít problém s autoklávem. Ten problém, že žádný autokláv nemáme a chceme testovat katalyzátory za vysokých teplot, což je jaksi složité, když se elektrolyt vaří a jeho teplota roste jen pozvolna (spolu s měnícím se složení). Autokláv mají v Norsku.

Prostě by bylo úplně nejlepší, kdybychom měli aparaturu poskládanou z toho historického chemického skla, co máme ve sklepě. Do aparatury by se nahoře lila voda (to je naprosto shodné s vodním elektrolyzérem, o který nám jde) a dole by byly dva vývody: Prvním by padaly vědecké články a druhým zlaté cihličky!

Ale trochu jsem se i pobavil. Prolítl jsem si asi 40 vědeckých článků a ve dvou jsem narazil na něco podobného, co dělám já. Tedy rozpouštění nosiče katalyzátoru a analýzu roztoku, abych zjistil, kolik se toho rozpustilo. V obou článcích se autoři chlubí tím, jak je jejich nosič hrozně stabilní. Po krátkém výpočtu z publikovaných dat jsem spočítal, že se jim v prvním případě rozpustil celý katalyzátor za 1–10 hodin (nepublikovali objem cely) a v druhém případě za dva týdny. V prvním případě se jednalo o urychlený test, takže skutečná životnost by v reálném nasazení byla asi o něco delší. Možná ty dva týdny. A průmyslové elektrolyzéry běží několik let v kuse. Oba články pocházejí z Číny a přestože autory samozřejmě považujeme za čestné vědce, já jim nevěřím ani nos mezi šikmýma očima.

A teď z jiného soudku, ale také na téma vybavení: Dnes mi přišel z Amazonu kompresor na pneumatiky

Promofotka kompresoru Ring Automotive RAC600.

Už mě štvalo objíždět benzínky a hledat, kde mají zrovna funkční kompresor, neděravou hadici a neohlodanou koncovku. Koupil jsem si za lidových 561 Kč digitální kompresor do autozapalovače. Prázdnou gumu prý nafoukne za 3,5 minuty. Má integrované bílé a červené bezpečnostní světlo (protože gumu píchnete pokaždé v noci za deště), tříapůlmetrovou šňůru a displej, na kterém si snadno nastavíte požadovaný tlak v barech, kPa nebo psi. Kompresor se sám vypne, když dosáhne nastaveného tlaku. Já jsem ho vyzkoušel na rezervě, která má mít 420 kPa a měla jenom kolem 300. Čas jsem neměřil, ale trvalo to podle mě míň než minutu. Takže zatím úplná spokojenost. Pokud se vám líbí, u nás se dá koupit asi za 700 stovek.

5 komentářů:

  1. Článek o Tvých pokusech mne jako laika příliš nenadchnul, ale o to víc mi zaujal kompresor - vyzkoušej zda má sílu nafouknout i pneu zatížené váhou auta( předpokládám výrazný rozdíl mezi časem / nafouknutí/ rezervou a kolem na autě) a pokud prázdné kolo nafoukne do 5 minut, tak si to koupím taky.

    OdpovědětVymazat
  2. Já to tedy vyzkouším, ale řekl bych, že rozdíl mezi zatíženou a nezatíženou pneu je jenom v mírně narostlém tlaku. Ona se ta pneumatika asi nesmí moc deformovat. Spíš si myslím, že rozhoduje tlak vzduchu, proti kterému kompresor tlačí, a objem pneumatiky. Co se týče rezervy, tak ta má výrazně vyšší tlak (420 kPa oproti 230 kPa u normální gumy v mém případě), ale o něco menší objem.
    Podle výrobce trvá nafouknutí prázdné autopneu na tlak 240 kPa 3,5 minuty.
    V nezávislém testu trvalo nafouknutí prázdné pneu na Opelu Vectra Kombi (což je asi spíš větší kolo) 4 minuty 9 sekund na 200 kPa.
    http://www.whatcar.com/car-news/what-car-test-tyre-inflators/1st-ring-automotive-rac600--26-99/231565

    OdpovědětVymazat
  3. Napiš mi jak to dopadlo, pak bych si ho koupil jako předskokana mého auta .)

    OdpovědětVymazat
  4. 100 kPa -> 210 kPa za 1:25 u 15' kola 185/60R15.

    OdpovědětVymazat