Poslední dva dny jsem strávil zprovozňováním potenciostatu. V pátek jsem kolem páté odcházel s poměrně funkčním systémem. Nechci tady dělat nějakou technickou přednášku, takže jen to nejzajímavější:
Zjistil jsem, že hodně šumu v signálu způsobuje zářivka v digestoři. Jakmile se rozsvítí, šum jde o hodně nahoru. Jakmile se zhasne, šum přestane.
Potenciostat jsem dostal s počítačem, kterému chybělo 46 aktualizací Windows, měl zastaralý ovladač potenciostatu (připojuje se přes USB), zastaralý firmware a zastaralý ovládací software. Aktualizace všeho mi zabrala 1,5 hodiny. Na konci procesu chce potenciostat kalibrovat. To se provede automaticky, stačí kliknout na tlačítko v programu. Jenže ouha, po pěti minutách skončila kalibrace chybou. Odpojil jsem tedy všechny kabely a zkusil to znova. Zase to samé. Podíval jsem se na zadní panel potenciostatu, jestli tam neuvidím nějaký zázrak. Třeba nějaký nepřepnutý přepínač. Ne, žádný zázrak jsem neviděl. A navíc jsem dostal elektrickou ránu. Nebylo to příjemné, ale hned mi blesklo hlavou (slovo „blesklo“ se sem docela hodí), že potenciostat není uzemněný!
Tady v Dánsku jsou jiné zástrčky než ve zbytku kontinentální západní Evropy. Vypadají stejně jako české (francouzský typ), ale nemají středový zemnicí kolík, místo toho mají třetí zdířku. Jenže veškerá laboratorní technika se dodává s eurokabelem (hybridní francouzský/německý typ zástrček), který propojí jenom fázi a nulu. Vyměnil jsem tedy eurokabel za kabel s adaptérem a najednou už kalibrace fungovala. Co mi vrtá hlavou je, jak mohli udělat kalibraci předtím. Obávám se ale, že znám odpověď.
Bohužel to znamená, že jsem teď bez dvou magnetických míchaček (druhým kabelem jsem uzemnil monitor na doporučení výrobce potenciostatu). Z nich jsem totiž vzal ty kabely s adaptéry. Dánský adaptér je zvláštní tím, že jde sice na koncovku kabelu nasadit, ale již nejde sundat. Zkoušel jsem různé nářadí a kabel upevněný do svěráku, ale adaptér se ani nehne. Pak jsem se ptal technika, jestli ho umí odendat. Prý to bez jeho destrukce nejde, takže mi vysvětlil, že jsem se snažil zbytečně. Ale prý objednal deset nových… asi před měsícem. A ještě nedorazily. Prý totiž v Dánsku došly. Ano, je to jako za socíku, v ČSSR kdysi nebyly banány, v Dánsku teď nejsou adaptéry.
Další hraní s potenciostatem už spadá do kategorie „odborné“, nebudu se tedy o tom rozepisovat. Snad jen to, že celkem jsem s tím strávil dva dny, trochu jsem si zaletoval a objednal jsem novou referentní elektrodu bez chloridů. A stejně z toho mám takový blbý pocit. Jestli to ale bude aspoň trochu fungovat, tak už to moc řešit nebudu, nebo nenaměřím vůbec nic.
And now for something completely different:
V Nettu jsme si koupili sklenici marmelády. Koupili jsme si ji jen proto, že stála 3,50 kr. Občas je nějaké zboží v Nettu hodně levné a pokud to není zrovna hnusná zelenina nebo maso, dá se nakoupit opravdu výhodně. Obsah této sklenice má prý trvanlivost do roku 2012, což bohatě stačí, neboť podle kalendáře Karla Maye bude stejně konec světa. Co je ovšem uvnitř, to jsme netušili. Na obale byl jen dánský nápis „Ribsgelé“. Doufali jsme, že to nebude žebírková marmeláda (v angličtině znamená ribs žebírka a tady je možné všechno). Podle Google Translatoru je ovšem rybízová. No, uvidíme. Tak či onak to byla zajímavá koupě.
 |
| Rybízové želé. |
Žádné komentáře:
Okomentovat