Rosenborg a Geologické muzeum

Konečně jsme se zase někam podívali. Tentokrát do královského zámku Rosenborgu. Je to renesanční zámek v centru Kodaně, kam jezdíme výhradně v neděli, neboť je parkování zadarmo.

Rosenborg Slot.

Ptáci na zamrzlém vodním příkopu.

Zámek dnes slouží jako muzeum, ve kterém je stálá výstava královských komnat a korunovačních klenotů a pak ještě dočasné výstavy. Ta dočasná byla tentokrát uspořádána k 350. výročí zavedení absolutní monarchie v království Dánském. Prakticky to byla výstava královských rekvizit, ne nepodobných té stálé výstavě.

Jedna z královských místností.

Tito dva by soutěž krásy asi nevyhráli.

Komoda na královské fusekle.

Místnost, kam i dánský král chodil pěšky.

Po schodech nahoru na Okázalost a slávu.

Trůn.

V zrcadle se zrcadlovkou.

Druhé patro s výstavou k 350. výročí nastolení absolutní monarchie.

Děla stráží vchod do podzemní pokladnice.

A na stráži jsou i malí kovoví vojáčci.

Pokladů je v pokladnici spousta. Hodně jich je ze slonoviny.

A nějaké cetky jsou i ze žlutého kovu.

Jedna-nula pro bílý tým.

Královský tahák.

Královský meč.

Koruna Christiana IV.

Koruna Christiana V. a jeho staré. Prý když on má, tak já chci taky!

Naštvaly nás dvě věci, které jsou mírně spojené. Za prvé byla zima, pět pod nulou, takže procházku rozlehlým královským parkem jsme zavrhli. Za druhé, celé jedno patro (ze tří) královského zámku bylo uzavřené, údajně proto, že je příliš velká část personálu nemocná, a nemá tam tak kdo hlídat. Cena vstupenky se ale nezměnila.

Přesto musím říct, že se nám Rosenborg líbil možná zatím nejvíc ze všech těch hradních a zámeckých výstavek. Honosnost interiérů je ohromná a vystavené královské předměty ze zlata, stříbra a slonoviny nám připomněly drážďanské Zelené sklepení. Moc pěkné bylo, že výstava vsadila spíše na kvalitu než na kvantitu. Neviděli jsme tak haldy zlatých kalichů a slonovinových skříněk, ale jen pár nejlepších kousků.

Po Rosenborgu jsme ještě zašli do Geologického muzea Kodaňské univerzity, které leží jen pár kroků od zámku. V muzeu je popsaný vývoj vesmíru a země z geologického hlediska, část výstavy je věnována zemětřesení a celá jedna sekce je o Grónsku, které je pod dánskou správou.

Dánskosaura jsme bohužel nenašli.

 

Hlavní (alespoň pro mě, autistu) část výstavy tvoří sbírky minerálů, podobné jako v českém Národním muzeu. Vystavených kamenů je méně než v Národním muzeu, ale jsou lepší kvality a vizuálně vypadá sbírka jednodušeji a moderněji. Spousta vzorků je z Čech a ze Slovenska.

Turmalíny všech velikostí a barev.

UV-luminiscenční minerály.

Fluorit, který se nemohl rozhodnout.

Kalcit.

A toto je veliká vzácnost!

Poslední fotka speciálně pro Michala Kolafu.

Celkově musím říct, že Dánové umí dělat výstavy. Nejsou nudné, vypadají dobře a pokud to jde, jsou i interaktivní. Konkrétně v Geologickém muzeu to byla třeba mapa zemětřesení, seismograf napojený na podlahu a UV-luminiscenční minerály. Ve většině muzejí se dá i fotit, nesmí se obvykle tam, kde se vystavuje současné umění, na které stále platí copyright.