Ve čtvtek jsem na ICP-MS naměřil poměrně pěkné křivky, ale přesto mi přišlo trochu divné, že po přidání 1 hm. % NaF mi klesly měřené koncentrace třikrát. Ptal jsem se na to toho týpka, co má ICP-MS pod palcem, a prý je to normální. Ono je ale podle něj vždycky všechno normální. Mně se to tak nezdá. Navíc se nedá říct, které to číslo je vlastně správně, jestli to třikrát větší nebo to třikrát menší nebo ani jedno z nich. To by se dalo zjistit jen kdybychom stejným způsobem zpracovali i certifikovaný referenční materiál, který nám doporučil zakoupit. Co mě osobně štve je, že mi to dává všechno po kouskách. Nejdřív byly problém koncentrace resp. stanovované prvky, pak nedostatek fluoridů, teď matrice jako taková a to, že nemáme ten referenční materiál. Je to jako v komedii Ukradený diamant (trailer), kde lupiči pořád potřebují víc a víc prostředků (od převleků po vrtulník), aby se dostali k vytouženému kameni. Jestli si nevzpomínáte, možná vám něco řekne scénka, kde Robert Redford hypnotizuje zaměstnance banky slovy „Afghánistán banánistán“. Každopádně mám špatný pocit, že až si seženeme certifikovaný referenční materiál (za nemalé peníze), tak nám po dalším měření týpek řekne, že je potřeba zase něco dalšího.
Jinak jsem dnes viděl krásné spojení principů autonomní údržby a just in time. Asi měsíc ležely v laborce obrovské kartonové krabice s nějakým haraburdím, přes které jsme museli skákat. Já jsem je v rámci automní údržby, zde známé pod heslem „co si sám neuděláš, to nemáš“, alespoň přesunul na jednu velikánskou hromadu. Ovšem dnes (v úterý), just in time, je technici uklidili. A to proto, že zítra (ve středu) přijde delegace z průmyslu a grantových agentur podívat se, co děláme a jestli nám dají nějaké peníze. Je tedy třeba navodit atmosféru pořádku a pracovitosti a alespoň na chvíli zase strčit všechny vylezlé kostlivce zpět do skříní.
Žádné komentáře:
Okomentovat