Mítinky

Na DTU je spousta příležitostí, jak nepracovat. Například v pondělí je celoústavní pondělní mítink, v úterý mám mítink s pracovní skupinou (anonymních elektrochemiků), ve středu je celoústavní přednáškový mítink a v pátek společná snídaně. Mimo to jsou občas nepravidelné mítinky. Je fajn, vidět, co dělají ostatní, ale frekvence je tak vysoká, že se častokrát prezentují banality a řeší naprosto zbytečné provozní věci, které 90 % účastníků nezajímají.

Dneska byl ale mítink zajímavý. Druhou prezentaci měl Číňan Li, který se na minulém mítinku skoro popral s Ruskou Irinou. Já tedy Irinu moc nemusím a nezdá se mi, že je bůhvíjaký odborník, ale to, co předvádí Li, to je opravdu síla. Třeba dneska jsme se dozvěděli úžasnou novinu, že palivový článek nefunguje bez paliva! A pak další zásadní informace (pokud jste z oboru…), že za jistých podmínek může pracovat jako elektrolyzér a že nejpomalejší článek řetězce je redukce kyslíku. Tato prezentace se dá nazvat nošením dříví do lesa, ačkoli tady to je něco jako nošení písku na Saharu.

A opět mu to dala Ruska sežrat, poměrně nevybíravým způsobem s přispěním učebnice elektrochemie, kterou si během přednášky přinesla. Teď mě napadá ještě jedno přirovnání: „Jako u blbých na dvorku.“ Situace byla o to horší, že jako host byl mezi posluchači přítomen profesor z Mnichova, který přijel se svým PhD studentem na výměnu. Ačkoli nevím, za co ho vyměnili, protože naše skupina může nabídnout akorát (chemicky) pologramotné Číňany nebo obstarožní vybavení.

Každopádně jsem strávil další hodinu na dalším mítinku s tím německým profesorem, jehož student by měl částečně navazovat na mojí práci. Na mítinku byla i Irina, takže to byl spíš její monolog. Kraviny, co říkala, jsem neopravoval, to si raději vyřídíme s dotyčným studentem mezi čtyřma, maximálně osmi očima, přičemž tam nebudou žádné oči z Ruska.

Dále se mi podařilo zprovoznit potenciostat do takové míry, že dostávám reprodukovatelné výsledky bez jakýchkoli problémů. Bohužel se to asi rozkřiklo, takže dneska jsem ukazoval jedné studentce, jak s potenciostatem pracovat a druhé jsem předával rady co udělat, když má tak hrozné křivky jako jsem měl já před týdnem. Sice jsem rád, že jsem se konečně naučil aspoň něco (pouze s přispěním Googlu a firemní literatury!), ale na druhou stranu bych taky rád někdy pracoval.