GHS-CLP

Můj příspěvek začíná opět strašlivou zkratkou. Ono to dneska bez nich už ani nejde. A abych vás odradil ještě víc, řeknu vám, co ta zkratka znamená! Jedná se o Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií. V EU ho právně zavádí Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006.

Možná se ptáte, jestli náhodou nejsem nemocný. Ano, jsem. Ale ne tak, jak by to možná mohlo vypadat. Dneska jsem byl ve škole jenom chvíli, protože mám pocit, že na mě něco leze (a není to Adélka). Ale ještě než jsem odjel, tak jsem se pustil do nové administrativní akce. Vlastně jsem tím pokračoval z úterka. Zkusím začít nějak rozumně:

Ve světě širokém existují mraky nejrůznějších regulací a omezení co se týče chemikálií. Také je mnoho různých označení pro jejich nebezpečnost. To, co je v EU klasifikováno jako jed, může být v Číně bráno jako neškodná látka s mandlovou vůní. Vznikla tedy velká celosvětová iniciativa sjednotit označování a zkoušení chemikálií a jejich směsí. To osobně považuji za chvályhodné. Výhodné je to zejména pro globalizované tržní prostředí. Prostě jeden systém pro celý svět, aby bylo jasno.

Tento systém dorazil i do Dánska. Konkrétně na DTU. V pondělí jsme si vyslechli, jak budeme muset veškeré chemikálie označovat a všechny staré nálepky vyměnit za nové. Pro mě to třeba bude znamenat přeznačení několika desítek lahví. Pro celý ústav pak několika tisíc. Naštěstí poslední rok strávili inventarizováním zásob, takže teď mají v počítači údaje o tom, jaké chemikálie jsou skladem. Navíc ve spolupráci s Kodaňskou univerzitou DTU vytvořila jednoduchou webovou službu, kde si můžete vygenerovat etiketu, kterou si pak vytisknete na standardizovaný štítek. Můžete se podívat na stránky www.kemibrug.dk, jak to vypadá (mají i anglickou verzi, stačí kliknout na Label designer). Až potud by to znělo docela dobře, kdyby…

… kdyby v tom jako obvykle nebyl háček. A tady je pár pěkných háků, na které by se chytla i velryba lovená čistě pro vědecké účely.

Za prvé: Celá tato evropská legislativa nebyla vytvořena pro chemické profesionály v laboratořích (doufám, že už se můžu považovat za profesionála, když jsem odpromoval). Nene, vědecké použití je vysloveně vyjmuto z působnosti této legislativy. Znamená to, že v laborce si můžete označovat chemikálie podle interních předpisů a GHS se vůbec nemusíte řídit. Pochopitelně, tento systém je určený hlavně pro obchodní sféru a pro výrobky dodávané běžným spotřebitelům. I proto se často na obalech uvádí takové (pro nás) nadbytečné informace jako „při práci s přípravkem nejezte, nepijte a nekuřte“ nebo „nedýchejte výpary“. Nicméně si v laboratoři GHS zavést můžete, to vám nikdo nezakazuje. Na chemikálích, které si koupíte, stejně bude nová etiketa, protože dodavatel má povinnost chemikálie podle GHS označovat.

Za druhé, v našem případě má tento generátor etiket (výše zmíněný www.kemibrug.dk) mnoho nedostatků. Mezi nejzávažnější patří to, že neodpovídá legislativním požadavkům. Já jsem měl dneska šanci si tuto evropskou směrnici přečíst. Má 1355 stran, ale naprostou většinu tvoří přílohy se seznamem chemikálií a bezpečnostních vět. Samotný zákon není příliš dlouhý ani se mi nezdál nějak ujetý (čekal jsem zvrácenost, koneckonců to je přímo z Bruselu). Kromě GHS ještě unijní verze přidává povinnost doplnit některé věty o nebezpečnosti, které měla současná legislativa, ale nemá je GHS. To tak, aby nedošlo ke snížení dosažené úrovně bezpečnosti. Prakticky to znamená, že k šesti větám připíšete sedmou a možná i osmou.

Ale zpět ke generátoru etiket: Já jsem si chtěl nejprve označit (vybral jsem zcela náhodně) molybdenový standard pro atomovou absorpční spektroskopii. Je to lahvička se 100 mL vodného roztoku nějaké soli (zřejmě komplexu) molybdenu s přesnou koncentrací. A ještě nemá štítek GHS. Vybral jsem si tedy štítek pro malé lahvičky (do objemu 125 mL), kde směrnice připouští vynechání některých méně důležitých vět či přímo symbolů.

První problém je, že štítek je dost malý. Má menší rozměr než je doporučený rozměr podle GHS. Dále lze vybrat jen jeden symbol nebezpečnosti, takže nejde použít tam, kde je symbolů více. Pak si myslím (ale nemám to ověřené, protože nám došel barevný toner; ano, štítky se musí tisknout na barevné tiskárně, mají totiž povinně červeně orámovaný výstražný symbol), že plocha symbolu nebezpečnosti zabírá méně než nejmenší povolenou jednu patnáctinu plochy štítku. Dále se tam prakticky nevejde název látky (v tomto případě směsi). Štítek je moc malý a generátor text prostě usekne. Pak na štítek vypíše pouze nic neříkající číselné kódy bezpečnostních vět, což ovšem legislativa nepovoluje. Musí se vždy vypsat slovy, kódy mohou být uvedeny jako bonus navíc. Kromě toho tam chybí povinné údaje (nedají se tam nikam dát) jako jméno, adresa a telefonní číslo dodavatele (zde nejspíš „výrobce“, tedy mě, vidíte, že systém je dělaný pro byznys). Pak není štítek v řeči členské země, tedy dánsky. Členská země sice může povolit i použití jiného jazyka, ale já nevím, jak to má Dánsko upravené, protože dánské zákony jsou, ehm, v dánštině…

Prostě ten malý štítek má blbě asi všechno, co blbě mít mohl.

Máme ale střední štítek. Ten je ovšem tak velký, že pro malé obaly (a těch máme hodně, běžně se drahé chemikálie kupují po 5 gramech) se vůbec nehodí. Plachta 10×7 cm je pro lahvičku s výškou 5 cm jaksi velká. Naopak pro obaly s kapacitou přes 3 litry je zase příliš malá. GHS specifikuje minimální velikost štítku a ten musí být pro obaly nad 3 litry větší. Přitom ten třetí, největší štítek, je prý pro obaly např. 25 litrů velké. GHS ovšem takový štítek požaduje až pro obaly nad 500 litrů. Vhodný rozměr tak máte asi pro ty litrové a dvoulitrové lahve. A generátor štítků klame, protože si snadno vyrobíte štítek, který se s pravidly GHS neslučuje už jen rozměrem. Kromě toho ten střední štítek také postrádá pole pro telefon, adresu a jméno. A výstražné symboly jsou opět příliš malé (každý musí zabírat minimálně 1/15 plochy štítku; nezdá se to, ale je to hodně).

Takže výsledek je takový, že máme naprosto neodpovídající generátor štítků, který se marně snaží naplnit novou směrnici EU, která se nás netýká, protože jsme vědecké pracoviště a nikoli továrna na chemikálie. Teď jenom nevím, jak moc mám tohle „komunikovat“ nadřízeným. Zjistil jsem, že co si člověk neudělá, to nemá, takže i když budou všichni nakrásně souhlasit, že ten generátor štítků je špatný, tak by to nakonec bylo na mě, abych to předělal.

Klidně bych se na to vykašlal, ale tato štítkovací novinka nám byla předložena jako povinnost a očekává se, že každou lahvičku s pár miligramy materiálu budeme štítkovat. Dokonce se diskutovalo, jestli musíme štítkovat i kádinky…