Drazí čtenáři, omlouváme se, že sem po víkendu přispíváme až teď. Ovšem má to své důvody: O víkendu jsme skoro nic nedělali, takže nebylo o čem psát. Dánské počasí je totiž nevyzpytatelné a hatí každý plán na romantickou projížďku nebo procházku. Ačkoli je pravda, že ty nejromantičtější scény ve filmech bývají často za hustého umělého deště. Vlastně ani není pravda, že by dánské počasí bylo nevyzpytatelné. Například celkem bezpečně víme, že brzy bude pršet. Akorát se nedá říct, kdy přesně. Sledujeme sice předpověď počasí, ale ta se často mýlí, i když „předpovídá“ počasí přímo v danou chvíli. Třeba teď, když píšu tyto řádky, tak v Kodani oficiálně neprší a začne pršet až po půlnoci. To, co padá z nebe, je totiž DHMO, což vůbec není voda.
Musím upozornit, že kvůli designu webu (používám šablony Google, protože jsem lama) jsou blbě vidět odkazy v článku. Například předpověď počasí v předchozím odstavci je klikací odkaz. Celkem je v článku odkazů šest, tak je nepropásněte.
O víkendu jsme se tak šli projít jen do blízkého Bernstorff parku, kde je konečně otevřená Švédská vila. Tam jsme si dali kapučíno do dvoudecky a vyrazili zpět. Samozřejmě jsme zmokli.
V pondělí jsem neměl čas psát, protože jsem byl o něco dýl ve škole a večer jsem se věnoval přípravě thajské omáčky. Byla dobrá, jen té soli je podle mě v receptu příliš a klidně by stačily 2–4 gramy. Navíc nám přišel gril! A byl to gril ve švédském stylu. Pokud nevíte, co to je gril ve švédském stylu, pak vězte, že to znamená, že si ho musíte sestavit podle návodu sami. Zároveň v podobném stylu dorazila i hra Ohol ovci, u které jsme to ale předpokládali, protože je z Lega.
Gril jsme sestavili, zjistili, že je poškrábaný na víku (což nám nevadí natolik, abychom ho vraceli) a rozhodli se, že v úterý si na zkoušku ugrilujeme burgery. Naštěstí se v úterý na webu objevil další díl Šéfa na grilu, zaměřený na burgery, takže jsme měli i teoretickou průpravu. Mimochodem, když jsem na Amazon napsal, že gril dorazil poškrábaný (ačkoli krabice byla nedotčená), nabídli mi, že ho buď můžu poslat zpět a vrátí mi peníze (i za poštovné), nebo mi dají 15% slevu. Vzal jsem to druhé. Odpověděli mi v pondělí večer asi za 40 minut. Za customer service dostává Amazon smajlíka. Naopak kyselou prdel musíme udělit dánskému supermarketu SuperBrugsen, ve kterém jsme si zakoupili vlhký podpalovač grilu. V Dánsku je zvykem mít všechno mokré. Zelenina je mokrá, maso je mokré a balené pečivo taky. Ale že i tuhý podpalovač bude mokrý, to jsme nečekali.
Dále je prý v Dánsku problém sehnat grilovací uhlí (ptal jsem se technika, který je v tomhle dost zběhlý). Občas ho mívají ve speciálkách v Kodani, takže je to něco jako podpultovka. V supermarketech a u benzínek se prodávají výhradně grilovací brikety, které samozřejmě obsahují daleko více popela, takže to pak v grilu vypadá jako kdyby v něm griloval Marlboro Man.
Ovšem Adélka je natolik zručný žhář, že se jí povedlo gril po drobném klení zapálit a dostat na pracovní teplotu. Já jsem mezitím udělal domácí bulky podle receptu na domácí chleba, který jsem už jednou zkusil. Místní kupované pečivo už nám moc nejede. Nemluvím tedy o vyhlášeném dánském tmavém chlebu, ten totiž nejíme, ale mám na mysli snídaňové bulky a BBQ bulky na hamburgery.
Jak jsem již psal, dánské počasí je proměnlivé a do grilování nám začalo pršet. Náš gril má ale dekl, tak to ani moc nevadilo. Burgery se povedly a jako dezert jsme si ugrilovali ananas s vrstvou karamelizovaného hnědého cukru. Zbytek ananasu plánujeme do kuřete na kari a na pizzu Hawaii. Tady člověk musí s potravinami dobře plánovat, protože plíseň se tu šíří rychleji než E. coli na německé okurce.
Ano, asi se to tady začíná pomalu měnit na foodblog. V plánu mám zveřejnění receptu na scones, což neumím přeložit, ale jíme je místo snídaňových bulek, které nám vždycky chytnou plíseň dřív, než jich všech 12 (nejmenší balení) sníme.
Možná někdy přibude i něco o škole, ale tam se nic zvláštního neděje. Skoro bych řekl, že se tam nic neděje, takže to vaření v kuchyni mi trochu vynahrazuje to, že v laborce nevařím vůbec nic.
