Síť dálnic a silnic je tam, kde jsme jeli, hustá a kvalitní. Prakticky všude jsou cyklostezky, včetně početných cyklosemaforů. Na kole tu jezdí spousta lidí, ale autem tu jezdí ještě víc Dánů. Daně na auto jsou obrovské, ale kromě plnění státní kapsy jsou na nic, protože každá domácnost tu má několik aut a provoz je velký, nicméně celkem bez zácp (díky husté síti silnic).
Dánové si na okázalý luxus zřejmě nepotrpí, protože automobilový park tady není lepší než třeba v Praze. Možná dokonce horší. Většinu aut tu tvoří střední a nižší střední třída. Jezdí tady dost oktávií i fábií, superb jsem snad ještě nepotkal. Mercedesy tady mají hlavně taxikáři. Najde se tady i dost starých vykopávek, zejména VW brouků (ale to je asi imidžovka) a dvacet let stará Volva, která ovšem vypadají o něco lépe než dvacet let staré favority v Česku.
Benzín je asi o 5–10 % dražší než v Česku, což není zas tak hrozné. V Dánsku je jedna celkem zajímavá věc: U obchodních domů jsou parkoviště, kde můžete parkovat dejme tomu 3 hodiny. Každý Dán má v autě nalepené plastikové hodiny, na kterých si nastaví čas příjezdu a nemusí si tisknout lístek. Funguje to samozřejmě jenom tam, kde je časově omezené parkování bezplatné. Můj Swift už má za čelním oknem tyto hodiny také (za 12,95 kr na benzínce).
Povolená rychlost se tady nedodržuje. Nás každý předjížděl, ale je pravda, že to nejrychleji předjíždějící auto asi o pět minut později zastavili policajti. Jinak se tady jezdí ohleduplně, i když občas rychleji, než je povoleno.
Plastikové parkovací hodiny jsou na severu zřejmě běžné, v Estonsku jsme je měli také.
OdpovědětVymazat