úterý 26. října 2010

Krátké zprávy, které jsou vlastně dlouhé

Rádi bychom psali pokaždé něco zajímavého, co se nám stalo, ale ono se každý den něco zajímavého nestane. Tak třeba dneska. Vlastně včera. Včera jsme zjistili, že je náš toustový chleba plesnivý. Tady totiž všechno chytá plíseň strašně rychle. A nejen nám, i ve škole se často stává, že si někdo přinese oběd a na místě zjistí, že si přinesl penicilín. Takže ráno jsme cestou do školy nakoupili. V cenách těhle chlebů (ten český tady nekoupíte) jsou velké rozdíly. V Nettu a jiných sociálních obchodech stojí 5 DKK, v dražších obchodech od 15 do 20 DKK. My jsme jako správné socky samozřejmě koupili ten za 5.

Jinak bojujeme s plísní. Jo, je tady dost vlhko. Podle různých ohlasů nejsme sami, je to tady běžný problém. V obchodě jsme si koupili místní Savo a uvidíme. Já jsem ze školy dotáhl chloristan sodný, který byl v lahvičce s nápisem „Datum plnění: 1972“. Byla téměř plná. Mylím, že těch pár gramů, co jsem si vzal, nikomu chybět nebude. Ale stejně jsem se zeptal, takže o tom několik lidí ví. Chlornan v pevné formě není stabilní, měď bude barvit a nic lepšího jsem letmým pohledem nenašel. Baryum se mi používat nechce, máme v plánu zabít plíseň, ne sebe.

Jinak jsem ve škole opět zápasil s drobnými problémy, za které ale víceméně nikdo nemůže. Kyselina fosforečná, která má 85 % a 150 °C, prostě umí docela dobře žrát, ačkoli patří spíš k těm mírnějším kyselinám. Elektrochemická cela má pitomý design, ale lidé z dílny mi udělají jinou a lepší. Magnetické míchačky jsou víceméně rozbité, ale mě stačí jedna s topením (máme v laborce plně funkční jen dvě, ale jednu také používá kolega). Pak mám ještě jednu, která je sice příšerně stará, zrezlá, netopí, ale já potřebuju akorát míchat. A míchání na ní ještě funguje. Také třeba jeden z gloveboxů netěsní a má rozbité čidlo kyslíku, toho času v opravě. Utěsnění gloveboxu bude asi nákladnější operace. Mně to je fuk, já ho používám na navažování hygroskopických látek a té vlhkosti tam moc není, takže prášek zatím zůstává sypký, přestože je v lahvičce už na dně.

Potenciostat je celkem nový, referenční elektroda taky a váhy se trochu umoudřily a zase začínají vážit. Asi jim změna místa a důkladné umytí pomohlo. Pak máme hodně nový SEM, který mi pomocí EDX udělá i analýzu, aniž bych se musel trápit s rozpouštěním IrO2. To je totiž látka, která je speciálně určená k tomu, aby se nerozpouštěla. Ale jakto, že se tady nepoužívá RDE? Podle mě se z ní dá vyčíst hodně informací.

V laborce máme tiskárnu štítků Brother P-Touch (kterou jsem chtěl koupit i v Praze), takže organizování vzorků je dobré. Štítky jsou laminované a vydrží prakticky všechno. Vysoké teploty, rozpouštědla, ultrazvuk, …

Každopádně ekonomická krize, respektive krácení peněz, dopadlo i na DTU, takže nákupy od tisíc DKK se musí zvažovat. Třeba jestli si koupíme novou magnetickou míchačku nebo ne. Určitě to není tak, že bych si řekl a hned by se to koupilo.

Adélka mi říká, že zatím nic nedělá, takže sem ani nic nenapíše. Příští týden se mají dát kolečka do pohybu, tak pak snad něco blogne.

Už tady máme celkem slušně zmapované místní obchody: Nejvíc nakupujeme v Nettu, mají tam většinu potřebných věcí a hodně akcí, kdy jeden kus zboží stojí méně. Narozdíl od akcí v ostatních obchodech, které jsou obvykle typu „5 za cenu 4“. Ještě nakupujeme v Super Brygsenu, protože je u školy, ale jenom to, co neseženem v Nettu. Pak občas zajedeme do Charlottenlundu, kde jsou naproti sobě Fakta (něco jako Netto, něco mají levnější něco dražší) a Irma, bezkonkurenčně nejdražší supermarket. Mají tam úžasné věci. Takový krám u nás není. Vemte si to nejlepší z Tesca, Albertu a Billy, dejte to na jedno místo a stejně to nebude ani trošku připomínat Irmu. Nekecám, fakt to je tak krásný supermarket. Jenže Irma je také úžasně drahá. Kupujeme tam jenom nesolené máslo na pečení, protože v Dánsku se prodává pouze solené. Nesolené se bere jako specialita a mají ho jen v Irmě.

No, tak je to zase spousta psaní a přitom se vlastně nic zvláštního nestalo. Příště možná napíšu recept na shortbread, jedinou sladkou pečenou věc, kterou umím a kvůli které chodíme do Irmy.

Žádné komentáře:

Okomentovat