Civil engineering

Moje pracoviště se nenachází jen v budově 118 jak napsal Kuba, ale i v budově 119 a v chodbách s místnostmi v podzemí mezi oběma budovami. Také využíváme celá dvě patra budov. Je to také dáno tím, že například cementářská laboratoř je výšková místnost zabírající tři patra. Měřicí místnosti jsou na tom podobně. Pomalu se začínám orientovat, kde je jaká laboratoř a v které budově se momentálně nacházím.

Nicméně jsem zde narazila jen na jedny dámské záchody se dvěma buňkami a doufám, že jich tu bude schovaných víc. I když dost pochybuji. Bylo mi řečeno, že se nepočítalo s tolika ženami na „civil engineering“. Zatím jsem ale viděla víc žen než mužů… To také dokazuje to, že kdykoliv jdu na onu místnost, jsou obě buňky obsazené.

Hned první den jsem zjistila, proč si s sebou do laboratoří nemám brát plášť. Odpověď je jednoduchá. Před každou laboratoří jsou věci na půjčení, které jsou v dané místnosti zapotřebí (plášť, holinky, helmy, brýle, rukavice, respirátory, protihluková sluchátka, špunty do uší, …). Rukavice, respirátory a špunty do uší jsou jednorázové a vyhazují se hned po prvním použití, i když jsou používány jednu minutu a nejsou nijak zvlášť zašpiněné.

Papírnictví jako u Kuby jsem tady zatím nenašla, ale možná tu také něco takového je. Protože společenskou místnost s vybavenou kuchyní a paní na uklízení máme taky, ovšem v jiném patře než mám kancelář. Takže do společenské místnosti to mám ještě dál. Ale na to si pomalu zvykám. Kubova budova je také blíž našemu ubytování než moje.

Největší rozdíl mezi mým pracovištěm a Kubovým je v penězích. Zatímco Kuba dostal stůl s ovladačem, já mám starý dřevěný stůl bez úložného prostoru. Také má počítač, který já nejspíš neuvidím.