sobota 23. října 2010

Bernstorff Park, pejskařů ráj

Tento šábes jsme se opět rozhodli relaxovat, ačkoli jsem byl nucen dvakráte sáhnout na peníze. Poprvé, když jsem padesátníkem (dánským) odšrouboval závit na stativu, a podruhé… to se ještě dozvíte. Ale pokaždé bylo okolo mě na krátkou chvíli úterý!

Rozhodli jsme se vyrazit na procházku do parku Bernstorff, který je poměrně blízko našemu bydlišti. Park je celkem rozhlehlý, vybudovaný v romantickém stylu a jak jsme se přesvědčili, je rájem pejskařů. Žádní koně ani cyklisti. Většina návštěvníků přišla s pejskem, my jsme přišli s foťákem.

Část parku v podzimních barvách.

V parku je spousta staře vypadajících stromů.
V tomto parku běhají na nějakých 10 hektarech perfektně posekaného trávníku všichni psi volně bez náhubku a hrají si spolu. Občas na sebe štěkají a možná, že se i poperou, ale mají volnost. Na nás žádný nezaútočil, jeden mi akorát přátelsky olízl objektiv.

Pejskaři. V parku jich byly desítky.
Hlavní budovou v parku je Bernstorff Slot, který dnes slouží jako konferenční centrum, ale nejvíc se nám líbila malá Švédská vila, ve které je prodejní výstava obrazů a občerstvení. Tam jsme si dali kapučíno s domácím koláčem a zaplatili na místní poměry lidových 70 DKK. Obraz jsme si nekoupili.

Bernstorff Slot zezadu. Zepředu nám do fotky pořád někdo lezl.



Kouzelná Švédská vila. Dnes je v ní občerstvení a výstava obrazů.
Pokud byste chtěli více informací o parku, pak vězte, že byl založen v 60. letech 18. století. Samotný zámeček je jednou z prvních neoklasicistních budov v Dánsku a jmenuje se podle prvního majitele, ministra zahraničí J. H. E. Bernstorffa. Alespoň tak to tvrdí zde.

Socha zakladatele.
V blízkosti parku je ještě jakási věž, která slouží zároveň jako (podle našeho mínění) nevkusná bétéeska.

Věž s vysílači.
Po příjemné procházce nás čeká příjemné praní a pokus o kuře na paprice. Snad dopadne líp než ta polévka z václavek.

8 komentářů:

  1. Jakube, pokud se Vám nepovede to kuře na paprice,tak si vzpomeň na můj super recept :
    kuře na soli :)

    OdpovědětVymazat
  2. Jardo, tvůj recept je tady v Dánsku nejspíš velice populární. Ve škole máme krabičku s erární solí a na obalu je právě kuře na soli :-)

    OdpovědětVymazat
  3. To je úžasný - okamžitě podej na příslušném úřadě protest a žádost o finanční vyrovnání za porušení autorského práva ! :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ještě jsem chtěl dodat, že se s Michalem nechci hádat, ale zajímalo by mi, kdo a na základě jakých kritérií by rozhodoval o vyřazení každého třetího studenta ...
    Jestli např. současný vysoce kompetentní ministr školství z praxí v ABL ? :)

    OdpovědětVymazat
  5. Ten park a vůbec okolí je moc krásný, přemýšlíme o tom, že vezmeme sebou Ditu.
    Již vidím jak si přátelsky hraje s dánskými soukmenovci..:)

    OdpovědětVymazat
  6. Jaroslave, pojďme se pohádat! :-) Teda o kvalitách ministra školství se hádat nebudu, protože o tom moc nevím, ale pochybuju, že to nějak souvisí s praxí v ABL.
    O přijetí/nepřijetí (nebo vyhození/nevyhození) by rozhodovali studentovi nadřízení (tj vedoucí práce, vedoucí ústavu a případně příslušný děkan a nebo i rektor, jako doposud, ale opravdu by si vybírali, ne jako teď, kdy přijmou skoro každého). Doktorát dělají i lidi, co neumí anglicky. Aspoň základní znalost angličtiny by určitě mělo být kritérium, protože bez angličtiny není možné číst vědecké články a publikovat. A pak zájem dělat doktorát, dnes ho dělá spousta lidí, které to nezajímá. Nevidím problém v tom, udělat výběrové řízení a pak si vybrat. Když se lidi hlásí do práce, tak se to taky tak dělá. V případě doktorátu by to dokonce mohlo být snazší, protože je možné vybírat na základě zkušeností se studentem, když dělal diplomku (to často firmy dělat nemůžou). Přijímat každého je možné jen za cenu směšně nízkého platu nebo stýpka. Když jsem hledal práci, tak jsem byl třeba desetkrát, možná i dvacetkrát odmítnut. Bylo to složitější než nastoupit na doktorát, ale zas nebudu mít nižší plat než je minimální mzda.
    Je to jednoduchý jak facka. Firmy takto přijímají lidi a přijímají jich tolik, kolik potřebujou. Továrny na vědecké články (např. VŠCHT) přijímají doktorandů třikrát tolik než je vhodné.

    OdpovědětVymazat
  7. Michalovi :
    Souhlasím s tím, že kdo neumí anglicky neměl by být přijat.
    Také jsem předpokládal, že výběrové řízení je již nyní a o přijetí - dle mých informací, již nyní rozhodují vedoucí práce.
    Ale hádat se nechci, odpovídal jsem jen na Tvoji reakci na můj komentář.
    Nechci se k tomu již vracet, jsem jako pravidelný čtenář tohoto blogu jen z toho důvodu, že jeho autorem je Kuba s Adélkou a protože je mám rád ,tak mě zajímají jejich postřehy z pobytu v Dánsku.
    Myslím si, že bychom jim měli přát jen to nejlepší a není nadále nutné zde spolu diskutovat.

    OdpovědětVymazat
  8. Jaroslave, nutné to není, ale je to sranda :-) Já se tady vlastně hádám proto, že mě jednou jeden učitel přemlouval na doktorát a já si to musel vyslechnout, protože jinak by mě mohl vyhodit od zkoušky. Od té doby mám z doktorátu trauma a ventiluji si ho protidoktorandskými komentáři :-) Jinak samozřejmě Kaktusovi a Adélce taky přeju to nejlepší, zejména hodně aktivního odpočinku!

    OdpovědětVymazat